Uzavřít sňatek se svou duší

 

 

Být pravdivý k tomu, kým jsme,

znamená nést svou duši jako svíci uprostřed naší tmy.

Máme-li žít bez toho, aniž bychom umlčeli či otupili základní součásti toho, kým jsme, musíme sami sobě dát slib. Stejné sliby a závazky, které pronášíme, když uzavíráme sňatek, můžeme vnitřně chápat jako oddanost pečovat o lidskou duši: zůstat a být oporou, v dobrém a zlém, v nemoci i ve zdraví. milovat a ctít, dokud nás smrt nerozdělí.

Znamená to zavázat se své vnitřní pouti. Znamená to neopouštět sám sebe v těžkých či nejistých časech. Znamená to přijímat a vítat vlastní chyby a omezení. Znamená to milovat sám sebe bez ohledu na to, jak nás vidí ostatní. Znamená to pečovat o tu neměnnou záři, která žije v nás, bez ohledu na rány a modřiny, které cestou nasbíráme. Znamená to zavázat se svým životem k pravdě své duše.

Je zajímavé, že v námořnickém slangu slovo marry znamená „spojit dvě lana k sobě prostřednictvím spletení jejich pramenů“. Uzavřít sňatek s lidskou duší tedy naznačuje, že spleteme život našeho ducha s naším psychickým životem; život našeho srdce se životem naší mysli; život naší víry a pravdy se životem našich pochybností a úzkostí. A stejně jako dva provazy vytvoří pouto, které je dvojnásob silné, když svážeme svou lidskost se svým duševnem, vytvoříme život, který bude v tomto světě dvojnásob silný.

Mark Nepo, Kniha probuzení