Země prostřednictvím Pamely Kribbe
Drazí muži a ženy,
jsem hlas Země. Všechny vás zdravím. Vnímejte, jak se vaše tělo uvolňuje, jste mnou vedeni. Jsem duše Země, vědomí, které proniká přírodou i vámi, protože jako lidská bytost jste součástí přírody.
Všechny buňky vašeho těla, všechny svaly, orgány, krev dýchají rytmus mé duše. Jste se mnou spojeni, i když si to většina lidí téměř neuvědomuje. Vnímejte nyní toto spojení, pociťte můj rytmus, můj dech. Jste-li žena, jste také hluboce spojena s mým srdcem, se srdcem Země. Mé vědomí je ženské, spojuji všechny věci. Skrze kameny, rostliny, zvířata i lidi protéká síla mého vědomí. Propojuji a plodím, vyživuji a hýčkám.
Nepodceňujte mne však, mám v sobě ohromnou sílu. Dokážu způsobit zemětřesení, přílivové vlny a vyvolat výbuch sopky. To jsou mé přírodní síly, které nejsou nikdy agresivní a zaměřené na ničení, ale spíše na cílené obnovování rovnováhy. To, co způsobuje, že žijete na tomto světě v největší nerovnováze je to, že jako lidstvo vytváříte velké množství mentální energie a tato energie ovlivňuje celou Zemi. Energie hlavy může být hrubá a často je nepřátelská vůči základním pochodům samotného života.
Všichni jste si tuto mentální energii osvojili. Nechápejte mne však prosím špatně: myšlení jako schopnost lidské bytosti je dobrá a cenná a pokud se spojí se srdcem a duší, přináší myšlení mnoho možností a tvořivých sil. Pokud je však myšlení odděleno od samotného života a již si neváží vědomí ve všech živých bytostech, vede vás pak na scestí. Myšlení se pak odděluje od celku a začíná být násilné, ať už si je tohoto násilí vědomé, nebo ne.
Pokud jste žena, máte v sobě ženskou energii, ale i mužskou, stejně jako muži mají v sobě ženskou energii. Jako duše jste však univerzální, což znamená, že v sobě máte energie obě. Jako žena však máte k ženské energii určitý přístup, který není muži vlastní. Stejně jako já máte uvnitř sebe schopnost spojit se se vším, co se na Zemi projevuje a vyživovat jednotu.
Stejně jako já máte v sobě sílu utvářet jednotu, a tím je síla vašeho srdce. Vy, k nimž promlouvám, máte otevřené srdce a chcete ve světě zmírnit utrpení. Jste spojeni s jednotou veškerenstva a ve své duši cítíte touhu přispět k obnovení rovnováhy na Zemi a lidstva. To je vaše volání.
Zároveň jste však i lidskou bytostí, která se zde inkarnovala a ponořila se do této pozemské reality. Ztratili jste se tu a vykolejili a propojující síla, kterou uvnitř sebe nosíte, může mít velmi bolestivou podobu. Uvnitř vás je intenzivní touha po spojení, touha být léčivou přítomností v každém vztahu. Jste tu na Zemi jako anděl, který je povolán šířit světlo, jste však také člověk, lidské dítě. Jste citově zraněni a já vidím, že právě propojující síla ve vás způsobila největší bolest. Bohužel vás hluboce zklamala.
Ne každý může přijmout to, co nabízíte. Ne každý se může ztotožnit s vaší hloubkou, pronikavým pohledem a světlem, a to vás zraňuje. Toto téma se projevuje jak ve vašich osobních vztazích, tak v práci a tvůrčím konání. Chcete se projevovat ze své duše, a to je hluboké nutkání, které vychází z vašeho nitra. Zároveň se však potýkáte s odporem lidí a okolního světa, který vás vrhá zpět k vám samým. A pak se divíte: „Proč to nejde? Jsem tu na správném místě? Co tu dělám?“
To je pro vás smutná a velmi těžká situace, protože pak často popíráte své vlastní světlo a zpochybňujete svou pravou podstatu. Chci vám podat ruku, protože je nesmírně důležité, abyste i nadále věřili ve své světlo a svůj osud. Vaše světlo přispívá celku, nejde jen o vás jako o jednotlivce.
Byli jste vyzváni, abyste žili zde na Zemi a vy jste na tuto výzvu z úrovně duše odpověděli. Poté, co se stanete lidskou bytostí, je však těžké si vzpomenout, proč tu jste. Musíte si připomínat, že vaše světlo je čisté a pravdivé, že pochází ze zdroje lásky a touhy po pravdě a otevřenosti.
Pokud jste někým, kdo cítí touhu po sjednocení, po lásce a pravdě, je především důležité si uvědomit, že jste jiní a že přinášíte něco nového. Zatímco dítě dělá vše pro to, aby se přizpůsobilo, aby zapadlo, někam patřilo a bylo chráněno, ve vaší duši je něco, co jde proti této touze a nechce se přizpůsobovat starým strukturám a energiím, které utlačují a zamlčují. Chcete odhodit závoj toho starého a proniknout jím. Tento pud ve vás sahá velmi hluboko a nikdy ho nebudete moci popřít.
Můžete vidět, jak k tomu dochází. Dítě uvnitř vás hledá ochranu a bezpečí, nedokáže ho však najít v prostředí, které je založené na starých energiích, proto se stále cítí osamocené a extrémně zranitelné. Přesto jste právě v takových chvílích vyzýváni – jako duše, Anděl ve vás – abyste toto dítě chránili a pečovali o něj a zároveň nechali zazářit své vnitřní světlo jako průkopníka: někoho, kdo přináší něco nového.
Vyžaduje to mohutné vnitřní probuzení, abyste mohli obejmout své vnitřní dítě a osvobodit ho od potřeby uznání a ocenění ze strany vnějšího světa. Uznání a ocenění druhými může být posilující, ale jedině tehdy, pokud vidíte svou vlastní hodnotu nejprve vy sami. Pak se vaše vnitřní hodnota spojí s tím, co dostáváte od ostatních. Pokud si však sami sebe nevážíte a příliš hledáte potvrzení zvenčí, vyvíjíte tlak na vnitřní dítě, aby se podřídilo staré roli jedince, který se přizpůsobuje a ve skutečnosti se neprojevuje.
Přijde chvíle, kdy se zbavíte potřeby uznání druhých a budete stát sami za sebou. Musí k tomu nakonec dojít, protože jen tak můžete být v této realitě opravdu sami sebou a projevit poslání své duše. Když to uděláte tak, že stáhnete svoji energii z vnějšího světa a zcela se zaměříte na ochranu a péči o vnitřní dítě, stáváte se většími. A když tak činíte, vaše duše je hmatatelnější a bude se v tomto světě manifestovat.
Je také důležité vědět, že ne každý je na vaše světlo připraven. Potřebujete být naladěni prostřednictvím spojení se svým vnitřním dítětem, abyste věděli, kam je dobré nechat své světlo proudit a kde může být přijato.
Na závěr vás žádám, abyste se nad tímto obrazem na chvíli zastavili. Představte si, že ve vašem srdci hoří světlo – vnitřní slunce – a svým vědomím sestupte do tohoto světla. Představte si, že ve vašem břiše žije dítě, které ví a cítí se požehnané a chráněné vašim slunečním světlem. Nejhlubší touhou vašeho vnitřního dítěte je, abyste si byli vědomi, že jste velcí a vzácní. Vnímejte spojení mezi svým srdcem a břichem.
Vezměte nyní každodenní situaci z vašeho života, která vás trápí, něco, co vám působí zmatek. Představte si, že stojíte uprostřed této situace a vaše vědomí je soustředěno v srdci. Vaše srdce je otevřené a připravené spojit se směrem ven, ale zároveň cítíte, že vaše vnitřní dítě bude v situaci, která ho nedokáže zcela přijmout. Pozorně se na tuto situaci podívejte a vnímejte, zda do ní může vaše světlo proudit, zda tam může být dobře přijato a zda se v ní vaše vnitřní dítě cítí dobře a bezpečně. Pakliže cítíte, že vaše světlo nemůže být jistou situací či určitými lidmi dostatečně přijato, pak vězte, že vám to není určeno. Jde o to, abyste byli na danou situaci naladěni a pokud pro vás není vhodná, můžete z ní odejít.
Dávejte své světlo lidem a situacím, které ho dokáží ocenit a přijmout. Pak proudí lehce a navrací se vám mnoha způsoby. To je záměr: záměrem je rovnováha. Není to tak, že byste byli jen dárci. Jde o výživu, která naplňuje celý cyklus. To, co dáváte, dostáváte nazpět, pakliže dáváte s respektem k sobě a svým hranicím.
To je velmi důležitá lekce pro citlivé lidi, kteří se snadno naladí na druhé a mají tendenci dávat příliš mnoho. Uvědomte si, kdo jste, jak jste velcí a že ne každý vás může přijmout. Uvědomte si, že v sobě nesete zraněné vnitřní dítě, které potřebuje péči a ochranu. Jakmile si to uvědomíte, vše se změní, stojíte pevněji sami v sobě a vyzařujete světlo.
Děkuji za vaši pozornost.
© Pamela Kribbe, www.jeshua.net
Překlad: Denisa, www.jeshua.cz
Přidat komentář