„Nikdo není imunní vůči potěšením života ani jeho bolestem. Země je planetou protikladů a být člověkem je výzva. Pozemská potěšení nás přivádějí do stavu čisté blaženosti a nesnesitelná bolest v nás vyvolává pocit oddělenosti a agónie. Naše srdce roste a stává se silnějším skrze obojí, radost i bolest. Zůstaneme-li i přes bolest, kterou zažíváme, otevření, budeme schopni mnohem více zakoušet radost. Ano, jsme tu, abychom rostli jak skrze potěšení, tak skrze bolest. Příroda nám ukazuje, jak nečinit rozdíl mezi zrozením a smrtí, létem a zimou, jarem a podzimem. To vše je důležité a je to nedílnou součástí lidství. Ať se sebevíc snažíme, duchovnost a intuici nemůžeme nikdy využívat jen k tomu, abychom si navždy udrželi potěšení a vyhýbali se lidské bolesti. Přišli jsme sem pro obojí. Zažívat obojí. Naší výzvou je zachovat si otevřené srdce jak vůči radosti, tak vůči bolesti. Právě to znamená být skutečně člověkem.“
Rebecca Campbell, Dopisy hvězdným duším
Přidat komentář