K zamyšlení

„Atma mělo to štěstí, že díky milosti satgurua znovu získalo lidské tělo, ale kvůli zrádné iluzi materiálního světa opět uzavřelo sňatek s fenomenální myslí. Popišme si tuto svatbu metaforicky.

Mysl, tělo, intelekt a ego. Tito čtyři se jednohlasně shodli na tom, že provdají dívku v podobě Jiva atma za fenomenální mysl v podobě směsice fyzického těla a tak dále. Kvůli této čtveřici, se duše připoutává k tělu. Myšlenka je následující. Mysl je ta, která se vyžívá v rozmarech, zatímco intelekt činí rozhodnutí. Duše vykonává prostřednictvím ega různé činnosti díky podnětům, které dostává od mysli. Pomocí tohoto mechanismu probíhá veškeré konání. Na základě této smlouvy o připoutání k fenomenálnímu světu bylo rozhodnuto, že se pět osob v podobě pěti elementů spojí dohromady a vytvoří baldachýn v podobě fyzického těla. Je to jako by byl člověk nucen přijímat různá těla pouze kvůli této připoutanosti. Když je baldachýn postaven a připraven, přátelé v podobě smyslových orgánů ženicha nebo nevěsty zpívají s radostným srdcem nadějné písně jako v zábavném pořadu. To znamená, že se začínají těšit ze smyslových objektů, z toho všeho krásného a barevného, z chuti, čichu, hmatu, zvuku a dalších. Poté byla na čelo vdané osoby, kterou představuje individuální duše, vtisknuta kurkuma symbolizující různé bolesti a rozkoše, jež jsou nevyhnutelnou ozdobou všech prožitků a výsledkem zásluh i hříchů. To znamená, že jsou to smyslové orgány, které se radují ze smyslových objektů, jako jsou barvy a další, zatímco atma musí snášet bolest a jí podobné věci, jež jsou výsledkem těchto potěšení.
„Tak se stalo, že po nanesení kurkumy na hlavu se do mysli těch, kdo se vdávají a žení jako duše, vryl obtisk v podobě různých tužeb zrozených z radostných prožitků. Je přirozené, že se všechny dobré i špatné skutky otiskují jako fotografie na zrcadlo v srdcích těch, kteří tyto skutky konají. A to ve formě dobrých i špatných pocitů jako jsou touhy, včetně nenápadné touhy po potěšení z vykonaných činů. Proto se světští lidé stávají kvůli těmto touhám bezmocnými, konají příslušné činy, sklízejí jejich plody a na základě těchto pocitů pokračují a stále znovu a znovu opakují činy podobné povahy. A tak poté, co se tento otisk vryl, se snoubenka představující duši těsně spojila s fenomenální myslí a oba začali toho druhého v důsledku zmatení považovat za svého skutečného ženicha a nevěstu a navázali mezi sebou vztah na pevném základě lásky. To znamená, že tato duše kvůli tělesné připoutanosti zrozené z nevědomosti, považuje vlastnosti atma, jako je blaženost a podobné kvality, za vlastnosti vycházející ze smyslových předmětů. Domnívá se, že nejvyšší štěstí, které zakouší, se rodí ze smyslových předmětů. A co víc, považuje za vlastní bezmezné atributy bez kousku citu, jako je kastovní řád, dětství, dospívání, mládí a stáří, štíhlost i tloušťka, barva a tvar, nemoc i bolest a další. Očima je toto smíchání vyhodnoceno jako vzájemné zdůraznění a zároveň propojení citlivého s necitlivým. V písmu je napsáno, že spojením této pravdy a nepravdy do jednoho páru vznikají přirozená světská sdělení jako – já jsem to, toto je moje. Pravda znamená atma, nepravda znamená intelekt, smyslové orgány, tělo a další. Když se tito dva spojí v pár, semkne je to dohromady. A přestože to není skutečné, je velmi těžké se z toho osvobodit. Právě tímto způsobem se duše stala světskou, protože je zapletena s objekty, které jí nejsou vlastní. Poté, co je manželství uzavřeno výše popsaným způsobem a pronesen slib dvou podvodníků…

…začínají žít ve společném svazku. Zrádnost tohoto světa, která nutí nevědomé bloumat v hmotných objektech v podobě různých děl plných touhy po plodech jejich slov způsobí, že dokonce i atma, které je ve skutečnosti vždy spokojené, začne toužit po nebi a podobných místech. Tímto způsobem nevědomá duše začala prosit u dveří podvodných guruů o vědomosti a o zatuchlou rýži v podobě zdánlivého osvobození. Proto padnou ti, kteří touží po iluzorním štěstí v nebi a jedí falešné sladkosti, které jsou kontaminovány zlem. Nyní se podívejme na důsledek takového sňatku.

Nevěsta v podobě duše se z nevědomosti provdala za manžela v podobě světské existence, která za krátký čas navždy vyprchá. Proto se brzy kvůli smrti svého manžela stává vdovou pod stejným baldachýnem, zatímco ubohý skutečný manžel zůstal sedět pouze v její blízkosti. Tato hra skončila před očima jejího skutečného manžela. To znamená, že atma v sobě kvůli klamu pěstuje hlubokou lásku k bohatství, ženám, tělu a dalším věcem. Stává se tak netečné a cítí se opuštěné, když je od nich odděleno. Výsledkem takové hlouposti je utrpení. Sant Kabir to takto krásně popsal: „Květy kvetly překrásně a zahradnice je splétala také překrásným způsobem, ale včela byla zklamaná z uvadání těchto květů.“

„Tímto způsobem probíhá každá svatba a nevěsta v podobě duše zůstává bez manžela. Ztrápená množstvím světských strastí se poté vydává hledat svého skutečného chotě. Po bloudění mnoha vedlejšími cestami, jako jsou životy, práce a uctívání, se dostane na dálnici v podobě společnosti oddaných. A právě v této chvíli potkává satgurua, který je jejím skutečným dobrodincem. Díky němu si duše uvědomí, jak zbytečné bylo putování mezi nebem a peklem kvůli nalezení své pravé přirozenosti. Stejně tak je k ničemu veškeré úsilí o dosažení štěstí pramenícího ze zaslouženého osvobození. Sobečtí lidé zradili svou duši. Toto spojení s naším milovaným Pánem nemůžeme získat jen díky síle těchto rituálů. Navíc, když se nás ptají: „Co máte za problém?“ otevřete oči a dívejte se, že váš milovaný Pán je stále s vámi. Neotvíráte oči, abyste viděli realitu.

Obraťte se pryč od světa. Honíte se za ostatními, když zavíráte své oči.

Ta podstata, kterou hledáte již mnoho let, je přítomna ve vašem srdci. Ale kvůli svému egu nadutému pýchou a arogancí, jste zůstali vzdálení. Člověk je takový hlupák, že nevidí milovaného Giridhariho, i když je nám nablízku. Jak za to můžeme obviňovat ubohého Pána?

Všechno je to výsledkem pouze naší naprosté nevědomosti. Když satguru nevědomému důkladně vysvětluje pravdu sladkými slovy, duši to v jejím srdci dojde. Poté člověk s hlubokou lítostí řekne: „Nyní poprvé půjdu do domu svého milovaného společně s Ním a vždy budu sedět u Jeho lotosových nohou, abych mohl překonat oceán světské existence, zatímco budu hrát na hudební nástroj.“ Stejně jako v sakhi (příbězích) nejvyššího Pána o lásce během velké Rasa lily, je to podobné i s potkáním satgurua, který nám dává do rukou lampu – lampu s tlustým knotem a naplněnou olejem.

Člověk tak uzavřel výhodnou smlouvu, takže se nemusí již vracet do této pozemské reality.“

– Paramahamsa Vishwananda
www.bhaktimarga.cz
https://linktr.ee/Paramahamsa_Vishwananda