Vstupte do vlastní síly

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Milovaní přátelé,

jsem s Vámi. Jsem váš přítel, Jeshua. Jsme spříznění, neboť podobně jako vy, i já jsem na cestě k vyššímu vědomí, k větší láskyplnosti a k většímu odevzdání, kráčím po cestě stejně jako vy všichni. Růst vědomí nemá konce. Samotné vědomí je nekonečné a stejně tak jsou nekonečné možnosti prožívání, růstu a vstupu do stále vyšších úrovní vědomí. Tento proces přináší radost do Tance Stvoření.

Součástí života je prozkoumávání nových možností a s tím spojená tvořivost, touha po novém, po růstu a expanzi. Vše, co žije, se vyvíjí. Přijímejte radost z tohoto vývoje, radost je jeho přirozeným stavem. Lidé na Zemi se snaží život v sobě omezit, nedůvěřují pohyblivému toku života. V lidstvu, v jeho kolektivním vědomí, je sklon nedůvěřovat pohyblivému toku života, přirozené tendenci k růstu a expanzi. Existuje tu touha chtít vše kontrolovat myslí.

Dnes jsme hovořili o síle, o tom, jak vstoupit do vlastní síly a co to znamená. V lidském vývoji se síla či moc začala ztotožňovat s používáním mysli a myšlením, a to je velká chyba. Definicí síly se stalo řízení, manipulace a ovládání života pomocí mysli, intelektu. Když se rozhlédnete kolem, můžete vidět, kolik toho umíme a dokážeme vyprodukovat. Všude vidíte naše schopnosti a to, jak dokážeme manipulovat i s lidským tělem. Pokud byste požádali lidstvo, aby ukázalo svůj nejvyšší projev moci, svůj největší úspěch, označilo by plody technologického pokroku, který v podstatě zahrnuje moc přetvářet přírodu a samotný život podle našich představ o tom, jak by věci měly vypadat, a pak je ovládat.

Když to však děláte, zbavujete život „života“. Zabíjíte ho, abyste ho mohli uspořádat a přetvořit podle vlastních představ: podle představ vlastní mysli. Ve své podstatě se tento tah směrem k uspořádání a strukturování života rodí ze strachu. Je to strach z toho, že se neodvážíte vydat s velkými pohyby života, které jsou spojeny se střídáním ročních období, se zrozením a smrtí, dospíváním dítěte, rozkvětem sexuality, tancem mezi mužem a ženou. Všechny tvořivé síly umělce či matky vychovávající děti, vše, co lidé dělají, pramení z hlubokého vnitřního proudu inspirace a tvořivosti, který se nedá uchopit, zadržet či pochopit pouhou myslí.

Stručně řečeno, stalo se to, že myšlení bylo postaveno nad autentické cítění. Autentickým cítěním mám na mysli následování inspirace, následování toku života tak, jak se přirozeně vyvíjí. Existuje falešná představa o tom, co síla znamená. Síla je obvykle definována jako „mít nad něčím moc“, aby bylo možné vše ovládat mužským způsobem, ale to není skutečná síla v pravém slova smyslu. Skutečná síla znamená pohybovat se s proudem života.

Prosím, mějte na paměti, že vaše duše je odrazem života, manifestací božského Zdroje.

Pokud vnímáte Život s velkým Ž jako proud, který prostupuje vším a je ve všem přítomen – Život, který se pohybuje, roste a vytváří hranice; který se pohybuje od nerozlišitelného k rozlišitelnému – pak je duše částí Života, která přísluší právě vám. Duše je jedinečná a vaše a v ní jste Doma, duše je vaší součástí Života. Vaše duše je pohlcena do ohromného proudu a nestojí mimo něj; je součástí celku. Přesto je vaše duše jedinečná, je to svébytné bytí, které vás činí tím, kým jste.

Duše se chce rozvíjet stejně jako se rozvíjí, poznává a chápe život sám. A zejména, duše touží prožít všechny pocity, které lze prožít, do hloubky. Duše není vybíravá a chce temnotu i světlo. Duše je velmi zvídavá a chce vědět, prožívat a přicházet k pochopení, proto duše na své cestě životem vždy vyhledává extrémy. V některém životě se to může dít víc než v jiném, v jedné inkarnaci více než v jiné, ale jedinečná duše může a musí dospět k vnitřnímu růstu; nemůže se jen přizpůsobovat věcem, které ji vnucují lidské zákony. Zvědavost a dobrodružnost tedy k vám jako duši patří.

Co tedy znamená moc ve svém plném významu? Co znamená být „ve své moci“? Rád bych ji charakterizoval jako důvěru k vlastní duši. To vyžaduje odvahu, neboť vaše duše je jiná, individuální a jedinečná. Tato důvěra ve svou vlastní duši vyžaduje radikální závazek. Nesrovnáváte se s tím, co je venku a jak to vidí nebo nevidí druzí. Nedovolíte, aby rozhodoval nějaký zákon či teorie z minulosti či zvenčí o tom, co je pro vás správné, ale naslouchejte svému vnitřnímu hlasu. Vnímejte, jaké nálady se pohybují hluboko uvnitř vás. Naslouchejte vlnám tohoto moře a spolehněte se na živelné síly v něm.

Můžete to také vidět následovně: když jste v pozemském těle, potřebujete se vypořádat s osobností, kterou máte, která se cítí být tím, kým jste. V minulosti se tomu také říkalo ego. Používám tato slova ve velmi neutrálním smyslu, bez dobrých či špatných nálepek. Máte určitou osobnost, která je tvořena vašimi geny, tím, co jste biologicky zdědili od svých rodičů, z výchovy; máte určitý temperament. V této osobnosti však také žije strach; osobnost se chce zachránit, chce přežít. Ve vaší osobnosti existuje celá řada mechanismů přežití, a to proto, že vyrůstala a byla vychovávána v úzkosti. Vaši společnost prostupuje strach, přesto se situace zlepšuje.

Kromě osobnosti máte také duši, jež je nejvyšším zdrojem vaší existence zde, zdrojem vaší přítomnosti v životě. Vaše duše vás chce inspirovat a chce s vámi splynout jako pozemská osobnost. Vaše duše touží růst prostřednictvím vaší osobnosti, rozšiřovat se a prožívat všechny věci. Pokud má však vaše osobnost navrch a vy přemýšlíte a jednáte výhradně na základě své osobnosti – tedy na základě strachu a bolesti z minulosti – pak vaše duše nemá dostatek prostoru pro svobodnou hru.

Sílu definuji jako: odevzdání se své duši, uvolnění prostoru pro duši, a tedy pro sílu, vlnu či pohyb, který nelze ovládat svou osobností. Vaše osobnost chce ovládat, chce vědět, chápat, organizovat; a především chce předvídatelnost a bezpečí. Duše však nenabízí pokaždé bezpečí, protože chce růst, chce překračovat hranice a získávat zkušenosti. Osobnost žije častěji pod diktátem strachu z minulosti: tím, co cítili vaši rodiče, a tím, jaké jsou kolektivní představy lidstva. Proto je mezi osobností a duší vždy jisté napětí, napětí mezi starým a novým. Vstoupit do vlastní síly znamená odevzdat se novému, odevzdat se síle duše.

Vidíte tedy, že moc je podle mé definice přesným opakem touhy ovládat, manipulovat a žít z hlavy, což je ve skutečnosti jistým znakem bezmoci a strachu. Pohybovat se spolu s duší vyžaduje hodně odvahy, opouštění jistot. Ale tento druh odevzdání, který je někdy urychlen krizí, tento druh odpoutávání se dostává do vaší moci.

Prvním krokem je naslouchat své duši a nalézt to, co vámi skutečně hýbe – co skutečně cítíte uvnitř? Byli jste naučeni nejrůznějším představám o tom, jak by to mělo být, jak to musí být, co se smí a nesmí dělat, a tyto hlasy mohou převládat, čímž zakrývají hlas vaší duše. Prvním krokem k žití z duše a vstupu do vlastní síly je tedy uvědomění rozdílu mezi tím, co si myslíte, že potřebujete a tím, co si hluboko uvnitř skutečně přejete.

Proto je nezbytné, abyste se ztišili a odstoupili od každodenního shonu, požadavků a očekávání. Prvním krokem ke vstupu do vlastní síly je být velmi tiše a naslouchat hlubším pocitům, které jsou trochu v pozadí. Skutečně naslouchat svému Já, s velkým J. To je skutečný proces, protože ze strachu často zůstáváte připoutaní k naslouchání k druhým, k poslušnosti a přizpůsobení se. Pak nepřijímáte tvrdohlavost a odhodlání, které je potřeba. Udělejte si tedy prostor pro sebe a radikálně se obraťte dovnitř.

Postupem času je nutné uskutečnit to, co cítíte jako svou jedinečnou cestu, další věc ve svém životě. A to vždy znamená udělat krok blíže k vlastnímu středu osvobozením se od starého balastu, aby se ukázaly vaše původní barvy, vaše podstata. Stát ve vlastní síle znamená žít v harmonii se svou duší. A to je něco, co je velmi pohyblivé a co se neustále mění. Není to něco, co zůstává stále stejné, statické. Žít z vlastní duše znamená jeden den tohle a druhý den tamto – je to něco dynamického.

Nyní vás žádám, abyste se spojili s vědomím své duše. Propusťte to, co si myslíte, že jste se všemi omezeními a strachy. Uvažujte velkolepě. Představte si, že uprostřed vašeho srdce žije síla, která je v souladu se samotným životem, s přirozeností ve vás i mimo vás: naprostá přírodní síla, která se nebojí.

Představte si, jak se tato síla rozšiřuje z vašeho srdce skrze celé vaše tělo nahoru a dolů. Když cítíte tuto sílu, tuto sílu uvnitř, můžete taktéž prožívat, že jste součástí většího celku, většího proudu. Tato síla duše je spojena s dalšími silami, se souhrou sil. Vnímejte, zda to dokážete vnímat jako vlnu v moři. Jste vlnou, která dělá jistý pohyb, a přesto jste součástí moře. Vnímejte různé pohyby, které kolem vás v tomto větším poli proudí.

Uvědomte si sami sebe jako tuto vlnu. Podívejte se, jak se z této jedné vlny, kterou jste, objevuje obraz, barva, slovo nebo pocit, který říká něco o dalším kroku, který je pro vás dobrý – nasloucháte své duši. Představte si, že jste na vlně, která shromažďuje všechnu svou sílu a pak se pomalu výš a dál. V naprostém odevzdání se přední okraj vlny stáčí dolů a vplouvá na pláž. Vstoupit do vlastní síly znamená důvěřovat tomuto pohybu, důvěřovat této vlně, jít s tímto pohybem a dělat to, co po vás vaše duše žádá. Mockrát děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe, www.jeshua.net

Překlad: Denisa, www.jeshua.cz