K zamyšlení

„Rád bych vám nabídl krátkou báseň, kterou si můžete občas zarecitovat, když dýcháte a když se usmíváte:

„Při nádechu zklidňuji tělo i mysl,
při výdechu se usmívám.
Jsem naplno v tomto okamžiku
a vím, že je jen tento okamžik.“

Při nádechu zklidňuji tělo i mysl.‘ Tento verš je jako sklenice ledové vody – cítíte, jak vaším tělem proniká chlad a svěžest. Když se nadechuji a recituji tento verš, opravdu cítím, jak dech zklidňuje mé tělo i mou mysl.
Při výdechu se usmívám.‘ Víte, jak působí úsměv. Úsměv dokáže uvolnit stovky svalů ve vaší tváři i vaši nervovou soustavu. Úsměv vám pomůže ovládat sebe sama. Proto se Buddhové a Boddhisattvové pořád usmívají. Když se smějete, uvědomujete si zázračnou moc úsměvu.
Jsem naplno v tomto okamžiku.‘ Když tady sedím, nemyslím na nic jiného, na budoucnost nebo na minulost. Sedím tady, a vím, kdo jsem. To je velice důležité. Máme sklon žít v budoucnosti, ne právě teď.

Říkáme: „Počkám, až skončím školu a udělám si doktorát, a pak teprve budu opravdu žít.“ Když to dosáhneme, a to není tak snadné, pak si řekneme: „Musím počkat, až si seženu práci, a potom budu skutečně žít“. A po práci bude následovat auto. Po autu dům.

Nejsme schopni žít v přítomném okamžiku. Máme sklon odkládat žití do budoucnosti, vzdálené budoucnosti, nevíme, kdy to bude. Teď musíme žít.

Možná, že potom už vůbec nebudeme živí. Proto je správnou technikou (pokud se dá mluvit o technice) BÝT v přítomnosti, uvědomovat si, že jsme tady a teď, a jediný okamžik, ve kterém žijeme je přítomný.

A vím, že je jen tento okamžik.‘ To je jediný skutečný okamžik. Být tady a teď a vychutnat přítomný okamžik je naším nejdůležitějším úkolem.

„Zklidnění, Úsměv, Přítomný okamžik, Jediný okamžik.“

Doufám, že to zkusíte.“

Thich Nhat Hanh: Mír v nás