Dnes tvoří Venuše ve Vodnáři příjemný a zároveň pronikající sextil na Chiron a na Dračí Hlavu. Věčné příměří, mír, příjemné plynutí, obohacující zkušenosti, jdoucí zároveň do hloubky.
Zároveň to akcentuje samotnou konjunkci Chirona s Dračí hlavou. Ta působí docela dlouhodobě, a přináší nám novou formu zkušenosti, kterou si nyní máme osvojit.
Měli bychom si uvědomit jednu věc. To, co prožíváme je jedna věc, a jaký k tomu zaujímáme postoj, je věc jiná. Na nějaké úrovni jsme se sem všichni inkarnovali, a to proto, abychom tu něco udělali. Abychom se Světem pohnuli, udělali z něj lepší místo. Abychom cítili, abychom si tu užili sami sebe, skrz tělo, skrz prostor a čas. Aby ta naše zkušenost byla konkrétní, hmatatelná…teprve skrz prožitek samý můžeme jít i hlouběji.
Veškeré ezo, které vás odvádí „kamsi pryč“, případně „do jiných vesmírů“, je z principu špatně. Nemůžete jít jinam než sami do sebe. Nemůžete cítit nic jiného než to, co jste. Hezky hluboko do těla, do toho procítit si, jaké to je, když vás něco bolí, když vás emoce doslova trhají, nebo naopak, když samou láskou a pochopením téměř popolítáváte.
Chiron je naše bolest, které se můžeme vyhýbat, můžeme se zabalit hezky do vaty a nic ošklivého na sebe nenechávat působit…anebo je to prostě bolest, kterou prožijeme, odžijeme si jí, a z bolesti se stane zkušenost, a když to půjde dobře, tak v nás ta zkušenost i něco dobrého zanechá. Nějaký otisk, stopu… Dračí hlava je naše Cesta Hrdiny, náš quest, náš směr života, Dharma, naše Koruna života…a ukazuje nám, abychom pouze „byli“. Abychom se projevovali v té nejčistší síle…abychom světu ukázali, co jsme zač.
Přidat komentář