K zamyšlení

Někdy budete s Bohem bojovat, někdy Ho budete vinit, jindy do něj zase budete zcela zamilovaní. Na konci všech těchto tří stavů je jen čistá láska. V tomto ohledu máte příležitost projevit svou svobodnou volbu. Není v ní však místo pro žádné ale“. Tolikrát už jsem slyšel: „Snažím se otevřít srdce, ale vždycky mi v tom něco zabrání.“

Zkuste to a uvidíte. Jednoho dne se pak úplně odevzdáte se slovy: „Otevři mé srdce. Tady jsem. odevzdávám se Ti, mé tělo, mysl a duše jsou jen Tvoje! Dělej s nimi, co uznáš za vhodné.“ Můžete si být jisti, že budete vedeni. Udělejte to.
Lidé mnohokrát začnou, ale brzy je zastaví pochyby. Víte, pochyby se objevují ve chvíli, kdy očekáváte nějaká omezení. Lidé si myslí, že když budou duchovní, musí něco vidět, třeba nějaké světlo, nebo zázraky, nebo prostě cokoli, co mohou lidské oči spatřit. Svým očekáváním ale Bohu vytváříte omezení. Copak si myslíte, že by se Bůh nechal něčím omezit, když Mu řeknete: „Pane, miluji Tě. Opravdu bych Tě chtěl poznat a pocítit.“ A lámete si hlavu se Světlem, přičemž Bůh sám je Světlem všech světel, Světlem, do něhož lidské oči nemohou ani pohlédnout! Toto Světlo lze spatřit jen vnitřním zrakem. Všichni máte toto Světlo v sobě. A všichni máte oči k vidění, tak je otevřete! Nemějte strach je otevřít, a ať už uvidíte cokoli, soustřeďte se na Boha! Soustřeďte svou pozornost na Boha, na toto Světlo a lásku uvnitř vás. Nechte se vést jako dítě. Ucítíte, že cokoli budete chtít udělat a pokud to nebude správné, něco uvnitř vás vám nedovolí jít tou cestou. Na to však k sobě musíte být upřímní. Musíte být upřímní ke svým vnitřním pocitům. Duchovnost leží uvnitř vás, jen uvnitř vás.

Paramahamsa Vishwananda, z knihy Prostě miluj!