Myšlenka na dnešní den

„Babi, jsem unavená. Jsem tak unavená z tohohle života…“
„Vezmi svou únavu, mé dítě, a oviň ji kolem sebe. Jako deku v chladných zimních měsících. Únava přichází, aby ti vytvořila hnízdo, aby sis oblékla pohodlné oblečení; a aby ses ponořila do jejího hřejivého objetí. Vyzývám tě, abys zůstala uvnitř sebe. Bez síly, bez myšlenek, bez činů. Jako sníh, který všechno přikrývá, aby změkčil svět, aby ho ztlumil, aby ho ochránil před hlukem. Přijmi vločky své únavy a nech se jimi zcela přikrýt.“„Mohla bych zemřít pohřbená pod ní…“
„Místo toho se znovu narodíš. Jako semínko v zemi. Nebraň se své únavě, neodmítej ji tisíci činy, tisíci záměry, tisíci pocity viny. Chce tě jen vzít za ruku a dovést tě k tomu, aby ses ponořila do prázdnoty, abys klesla do prázdna. Právě tam, kde leží zdroj každé vnitřní síly. Naučili nás být silní tím, že se bráníme. Ale právě v odevzdání se je síla.“
„Bojím se, babičko. Co když mě únava zničí?“
„Mé dítě, ty se nebojíš únavy, ale toho, že nad sebou ztratíš kontrolu. Nastal čas, abys se odevzdala životu. A společně s ním zplodila ty nejúžasnější děti: plody své duše!“
– Elena Bernabè