„Existuje jistý druh smutku, který pramení z toho, že toho víme příliš mnoho, že vidíme svět takový, jaký skutečně je. Je to smutek z pochopení, že život není velké dobrodružství, ale řada malých, bezvýznamných okamžiků, že láska není pohádka, ale křehký, prchavý cit, že štěstí není trvalý stav, ale vzácný, prchavý záblesk něčeho, co nikdy nemůžeme udržet. A v tomto pochopení se skrývá hluboká osamělost, pocit odříznutí od světa, od ostatních lidí, od sebe sama.“
Virginia Woolfová
Přidat komentář