K zamyšlení

“Život nás dostane. Není, kdo ani co by nás předtím uchránilo. I kdybychom žili sami, tak nám to nepomůže, neboť nás samota dostane svým toužením. Musíme milovat. Musíme cítit. Je to důvod, proč jsme na Zemi. Jsme tu, abychom dali všanc svá srdce. Jsme tu, abychom se odevzdali. A když přijde čas, kdy se cítíme být v koncích, zrazeni, opuštěni, bolaví, anebo cítíme, že smrt je nablízku, posaďme se k jabloni. Poslouchejme, jak kolem nás padají k zemi jablka. Mohlo by se nám zdát, že jejich sladkost přichází vniveč, že my o ně přicházíme. V takovou chvíli si řekněme, že jsme jich ochutnali tolik, kolik jsme mohli.”