K zamyšlení

 

„Někdy prostě nenastanou okamžitá prozření.
Někdy nevidíme okamžitá řešení.
Někdy nedojde k okamžitému posunu.
Někdy prostě potřebujeme
zůstat sedět v kukle svého bytí.
Někdy potřebujeme důvěřovat procesu.
Někdy i se vší pomocí
průvodců či učitelů
jsme právě tam kde jsme,
uprostřed všeho,
co bychom si přáli, aby nebylo.
Ano. Postupně rozšiřujeme
prostor svého bytí,
schopnost pojmout žití,
a někdy nezbývá než sedět
v nitru toho všeho.
Někdy je právě to jediné možné.
A tak rostete,
klubete se ven,
vynořujete se,
a zároveň potřebujete umět počkat
až vám oschnou nově narostlá křídla.
Potřebujete trpělivě počkat
než vzlétnete vstříc
své právě objevené jasné vizi.
Někdy…
to prostě trvá…
zakuklit se, projít přerodem a vylíhnout se.
Možná zaslechnete hlas
housenky zevnitř kukly,
když se rozpouští:
„důvěřuj procesu“.
„Důvěřuj procesu!“
~ Stasha Ginsburg
Český překlad: Kateřina Grofová / FB Na konci dechu