Květy Země

 

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé,

já jsem Marie Magdaléna. Přicházím k vám jako sestra, jako rovnocenná. Jsem s vámi jedno. Vnímejte mou energii, mé srdce. Pohybuji se mezi vámi v tomto kruhu a raduji se z našeho setkání. Jste Květy Země. Ve svém bytí nesete krásu vysokých vibrací, lásku k Zemi a všemu, co na ní žije: ke stromům, větru, skalám – to vše je vám drahé. Jste spojeni s celou Zemí. Svým vzhledem, úsměvem, pohledem jste Květy Země.

Vyzařujete vibraci, radost, vnitřní vývoj, který je nakažlivý a ovlivňuje a působí na všechno a všechny, kteří jsou mu otevření. Nesete v sobě vnitřní světlo, které předáváte světu. Vyzařuje z vás – jste to vy. Čím více toto vnitřní světlo vezmete za své, abyste si ho užívali s plným vědomím a čím více ho v sobě rozpoznáte, tím jasnější a znatelnější se stává pro všechny bytosti, se kterými se setkáte: pro zvířata, rostliny i lidi.

Pro některé lidi může být těžké reagovat na vaše světlo, neboť je konfrontuje s jejich částmi, které nestojí ve světle, s těmi, které často chtějí ponechat skryté. Vaše světlo může právě na tyto části v nich samých poukazovat, a tak to pro ně může být „ožehavé“, aniž byste o tom věděli. Světlo na ně vrhá hluboký stín a dává jim poznat jejich ztracené části, a to může vést k tomu, že se od vás lidé stáhnou, neboť nedokáží toto světlo snášet.

Vím, že vás tato reakce zraňuje a můžete se pak za své světlo stydět a pochybovat o tom, zda je ve světě vítané. Mnoho z vás se nepřirozeně ponižuje a zadržuje toto vzácné světlo své duše, které má na Zemi zářit.

Jste však schopni prožívat součinnost s přírodou, protože příroda je otevřená vašemu světlu, energii vaší duše. Ve vztahu k přírodě necítíte žádnou překážku či odpor. Proto je mnoho z vás tak hluboce a citově spjato s přírodním světem, ať už rostlinnou, živočišnou nebo minerální říší. Zde můžete nechat svou energii proudit ven, a to vám dělá dobře. Uvolňuje vás to, neboť je pro vás samozřejmé projevit se.

Je pro vás přirozené vyjadřovat se, ať už se nacházíte kdekoli ve vesmíru. Byly však časy, kdy jste na Zemi prožívali intenzivní odpor, zatímco jste se pokoušeli se projevit, nejen ve svém současném životě, ale také v životech minulých, protože jste tu byli již dříve. Tento odpor ve vás zanechal tak hluboké otisky, že se nyní ve vás objevuje ostražitost a tendence se stáhnout. Světlo proto není schopné zářit tak silně, jak by mohlo.

Toto stažení světla, vašeho bytí, vaší podstaty vás zraňuje, neboť se jedná o nepřirozený pohyb. Pro světlo je přirozené zářit, vyzařovat, chce zářit ven, chce přinášet světlo a teplo všemu, proto není přirozené tento tah zadržovat. Co se děje, když tak činíte? Na chvíli vnímejte, co vám toto zadržování světla způsobuje. Pohlédněte na to, co se děje s vašim světlem, vaší přirozenou silou, když vstupujete do lidského světa.

Představte si, že se procházíte volnou přírodou. Jdete s radostí přírodou a užíváte si vzduch, zeleň, zem pod vašimi chodily, zvířata a rostliny, které kolem sebe vidíte. Pozorujte, jak se v tomto prostředí cítíte, co vyzařujete světu kolem. Vidíte všechno, protože máte schopnost pozorovat i ty nejmenší detaily: krásu okvětního lístku, houbu, malou žábu. Cítíte silné, intuitivní spojení se životem kolem a tento život vidí i vás, uvědomuje si vás.

Vnímejte na chvíli, jak se na vás pohlížejí stromy, kameny a rostliny. Co ve vás vidí, když se tak šťastně a bezstarostně procházíte? Vnímají z vás vyšší vědomí, neboť na Zemi přinášíte Vesmírné světlo. Vnímejte, co se s nimi a všemi živoucími bytostmi děje, když toto světlo přirozeně vyzařujete. Věnujte zvláštní pozornost jediné bytosti, ať už je to kámen, rostlina nebo zvíře a pak pozorujte, co se děje, když dovolíte, aby vaše světlo k této bytosti proudilo.

Vnímejte jedinečnost, kterou ve vás vidí. Těší je, že tu jste. Vaše energie je mocná a léčivá a vnáší do přírody jiskru vědomí. Vnímejte toto hluboké spojení se Zemí, svou sílu a moudrost. Vaše srdce je něžné a vaše vnímání jemné. Jste vnímaví ke všem druhům energetických toků, a přesto jste tak mocní. Pevně stojíte nohama na zemi, kráčíte pevným krokem a víte, kam míříte. Jste svobodní! Jste nezávislí!

Nyní běžte na své cestě ještě dál. Dostáváte se do lidského světa a přestavte si, jak vstupujete do prostředí, kde jsou přítomni nejrůznější lidé: sedí u malých stolků, hovoří spolu nebo si můžete představit, jak jste v pracovním prostředí. Důležité je, že se díváte na lidské prostředí a vnímáte, co s vámi dělá. Dokážete si v něm svoji přirozenou energii udržet? Jsou ve vašem každodenním prostředí lidé, kteří dokáží přijmout energii, kterou vyzařujete v přírodě? Existují ve vašem okolí lidé, kteří dokáží vaši energii přijímat stejným způsobem jako vnímající bytosti v přírodě?

Proč se ve vás vytvářejí bloky? Protože v lidském prostředí nastávají situace, ve kterých cítíte: „Moje energie zde neproudí dobře. Cítím strach a pochybnosti a potřebuji se stáhnout.“ Vnímejte, co s vámi tento pocit dělá na fyzické úrovni a pohlédněte na něj s pocitem klidu a zájmu, neposuzujte ho. Pohlédněte na tu část, ve které vaše energie stagnuje, když jste v prostředí, kde není vaše energie dobře přijímána. Pak se sami sebe zeptejte: „Co je třeba udělat, aby moje energie v této části těla proudila?“

Existují dvě možnosti: buď jste schopni v sobě něco změnit, nebo se z dané situace můžete vzdálit. Vnímejte, co cítíte jako lepší volbu. Je v prostředí, kde vaše energie není dobře přijímána potenciál ke změně? Existuje možnost, která nebyla zatím využita? Nebo je čas toto prostředí opustit? Existuje jiné prostředí, které vás láká nebo volá? Nemusíte si toto jiné prostředí představovat, ale pokud existuje, můžete se s ním na dálku vnitřně spojit.

Dnes vám chci říci, že byste se neměli spojit s ničím menším, než co je pro vás nejlepší. To, kým jste, vaše přirozené, zářivá já, jak jste ho viděli v přírodě, ve svém každodenním životě potřebujete. Toto „já“ vám přináší radost, pocit vzrušení, štěstí, souznění a harmonii s vašim okolím. Pak jste součástí celku – dáváte a přijímáte, a tak je to přirozené.

Pokud cítíte, že se tak ve vašem současném prostředí nemůže dít, nebojte se vytvořit změnu. Není přirozené žít tísnivý život, mít pocit, že se musíte skrývat. Neříkejte si: „No jo, ono to jinak nejde a stejně jsem na to zvyklý/á.“ Je čas na změnu a nikoli jen pro vás, ale pro svět a lidskou společnost jako celek. Jste právě těmi, kteří mohou být příkladem jiné cesty, originálnějšího způsobu bytí.

Vzpomínáte na to, jak jste svobodně procházeli přírodou a vnímali své tělo? Jak jste mohli dýchat do svého břicha, stát oběma nohama pevně zakotvenýma v zemi? Vyvolejte si tento pocit znovu. Vnímejte ve svém těle energii toho okamžiku, energii míru a radosti. Jak v dolní části vašeho těla – v břiše, kostrči, v nohách – cítíte oporu Země a to, jaký je to pocit moci se svobodně pohybovat a nestydět se za to kým jste. To je uzemnění – to je přijetí – to je sounáležitost.

Když se v lidském prostředí setkáte s odporem, dochází k tomu, že se stáhnete ze svých emocí a vaše energie téměř automaticky proudí do horní poloviny těla. Už se necítíte příjemně a spokojeně ve svém břiše, a tak se držíte zpátky. V důsledku toho ve vás mohou vznikat zkreslené emoce: bolest, úzkost, hněv, zklamání nebo dokonce zahořklost. O těchto emocích si pak myslíte: „Tak by to nemělo být, není to správné“, a tím se stahujete ze své nejpůvodnější části sebe sama. Emoce, které vyvstávají v konfrontaci s lidským okolím, vám však říkají, kdo skutečně jste a co chcete ze všeho nejvíc, proto je důležité zůstat ve svém břiše, neboť je sídlem těchto emocí.

Obzvláště ženy byly učeny, aby na společenské vztahy nahlížely se sympatiemi a pochopením, přisvojily jste si touhu být užitečné. Tento druh služby bez ohledu na sebe, abyste zachovaly mír a vyhnuly se konfliktům, nenáleží energii vaší duše. Dochází k tomu jedině tehdy, když jste takříkajíc mimo své břicho. Dáváte, ale již nedostáváte. Tohle nakonec vytváří uvnitř prázdno, pocit osamělosti a odpojení, odpojení od Země a od své vlastní touhy, radosti a inspirace.

Žádám vás, abyste se zabydleli ve svém břiše a cítili se v něm spokojeně. Buďte pozemskou ženou nebo pozemským mužem a odvažte se ukázat, co cítíte, i když jsou tyto emoce nespoutané, protože jsou nositelé pravdy. Konflikty, které zažíváte v lidském prostředí jsou zde z dobrého důvodu, díky nim si uvědomujete, kým skutečně jste. Tím, že vůči druhým své emoce vyjadřujete zodpovědně, upřímně a otevřeně, dáváte jim možnost se od vás něco naučit, mohou si uvědomit své vlastní nahromaděné emoce. Tímto způsobem navracíte Zemi přirozený tok.

Žádám vás, abyste nyní vědomě vstoupili do svého břicha. Dovolte svému vědomí proudit dolů do oblasti své pánve, přičemž vaše kořeny směřují do Země. Zde leží vaše vlastní síla, vaše jedinečnost. Dovolte, aby se z vašeho břicha vynořil symbol, něco, co sděluje, co nyní potřebujete, abyste se správně uzemnili a byli zde přítomni se světlem své duše. Může to být nějaké zvíře nebo více abstraktní symbol, dítě, strom nebo květina. Nechejte to přirozeně vyvstat.

Vše je dobré, neboť sestupujete hluboko do svého pozemského těla a můžete se v těle uvolnit a být tím, kým jste. Odvažte se ukázat se vnějšímu světu a důvěřujte tomu, co vám tento symbol chce ukázat. Může to být velmi mocný symbol: drak, oheň, meč. Důvěřujte signálům svého těla, zvláště signálům z vašich „nižších“ emocí. Právě tyto emoce vám chtějí ukázat cestu zpět k vašemu přirozenému stavu bytí.

Když jste přirození, jste dobří, stejně jako když procházíte v nevinnosti přírodou, tím ve skutečnosti jste. Temné emoce vyvstávají, když je váš přirozený proud potlačen. Zároveň se vám tyto temné emoce snaží říci, že zrazujete sami sebe. Jsou žádostí vás samotných o znovunastolení rovnováhy ve vašem životě. Pracujete tedy s těmito emocemi. Přijměte je a obnovte přirozenou rovnováhu a proudění.

Všechny vás ze srdce zdravím a jsem velmi vděčná za most, který stavíte mezi Nebem a Zemí.

© Pamela Kribbe, www.jeshua.net

Překlad: Denisa, www.jeshua.cz