(..) Evangelia o mě píší jako o děvce, neboť všichni zasvěcení mého řádu nosili zlatý náramek tvaru hada, a vědělo se, že se zabýváme sexuální magií. V očích Hebrejců jsme tím byly děvky.
Jakmile jsem spatřila Jesuha a naše oči se setkaly, věděla jsem, že jsme si určeni. To, co nyní budu vyprávět, vědí pouze Ti okolo mě. Existuje mnoho legend o tom, co se stalo. Pro mne je to příběh nejhlubší lásky.
Mnoho lidí následovalo Jeshua a bylo málo příležitostí, abychom byli sami. Není to v evangeliích, neboť kromě nejbližších o tom nikdo nevěděl. Než šel Jeshua do zahrady v Gethsemane, počali jsme dítě, a její jméno mělo být Sar’h. (..)
Byla jsem u toho, když byl Jeshua ukřižován. Viděla jsem jej v hrobě, a jeho matka a já jsme jej obvazovaly do pruhů látky. (..) Jeshua se mi zjevil ve svém zářícím světle. Nevěřila jsem svým očím a proto jsem se dotkla jeho ran. Apoštolové žárlili, protože nejprve přišel ke mně. (..)
Začnu vyprávění u studny, neboť z vícero hledisek tam skutečně začal můj život. Všechny ty roky před tím byly přípravou na to. Toho rána jsem věděla, že je něco ve vzduchu. Pociťovala jsem určitý druh vzrušení ještě než jsem ho potkala. Byla jsem již u studny, když přišel. Mé vědro bylo uvnitř a on mi pomohl ho vytáhnout. Někteří z apoštolů uviděli můj náramek a předpokládali, že jsem asi děvka. Byli znechuceni, že Mistr pomáhá „takové“. To se mě však nedotklo. Jeshuovy oči mne přenesly do jiného světa. Když se naše pohledy setkaly, zdálo se mi že hledím do věčnosti, a věděla jsem, že on je tím, pro kterého jsem byla připravována – a on to věděl také. Mezi těmi, kteří šli s ním jsem se držela spíše v pozadí. Večer jsme se společně vzdálili. Ne každý večer, neboť ho stále potřebovali. (..) Avšak v těch mnoha nocích, kdy jsme byli sami, přicházel k mé studnici, aby ze mne čerpal sílu Isis, aby se zregeneroval a posílil.
Při pohledu zpět vidím to vše jako sen, ale přece tak živě a jasně. Mé srdce se při vzpomínce zachvěje, jakoby to bylo včera. První noc s Jeshua je pevně vyryta v mé paměti. Poté, co jsem se propracovala svojí touhou ženy a vstoupila na cestu spirituální alchymie, které jsem byla naučena, mohla jsem rozpoznat spirituální podobu Jeshua – již zářící světlem.
Nad jeho hlavou se vznášela jedna holubice a z něj vyzařovaly paprsky zlatéhosvětla. Jeho duchovní podoba v sobě nesla pečeť Šalamouna, Hathora, Isis, Anubia a Osiria, jako znamení, že prošel těmito iniciacemi. Byly tam také jiné symboly, o kterých jsem nic nevěděla, nebyla jsem o nich poučena. Avšak iniciací smrtí ještě neprošel a já jsem ve svém chvějícím se srdci věděla, že jsem k němu byla z tohoto důvodu v tuto dobu přivedena – abych jeho duši posílila mocí Isis a kosmické Matky.
V těch nocích, poté co jsme se milovali a spojili naše duchovní těla, začala alchymie mezi námi. Jeshua usnul. Držela jsem ho v mých pažích a toužila ho ochraňovat, toužila být stále s ním, a přitom věděla, že budeme rozděleni silami mnohem většími, než je moje touha.
Církev tvrdí, že jsem byla prostitutka, že jsou ženy zkažené a že sexuální vášeň mezi mužem a ženou je špatná. Avšak přesně zde, v magické přitažlivosti, vzniká základ pro nanebevzetí. Toto nejvyšší ze všech tajemství bylo známo všem zasvěceným bohyni Isis, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych byla tou, která by to ve sjednocení s Jeshua přivedla k jeho nejvyšší formě vyjádření. Pro mne je toto cesta ducha a srdce. (..)
Okamžik, když ke mně Jeshua po zmrtvýchvstání poprvé přišel, zůstane vždy v mé paměti. Byl přibývající měsíc a jasná obloha. Viděla jsem, jak se blíží vinutou cestou k mému domku. Byla to náhoda, že jsem šla zrovna ven pro vodu. Vypadal jako vždy, ale obklopovala ho nepřehlédnutelná záře. Mé oči se zaplnily slzami a mé srdce se chvělo. Běžela jsem k němu a pak jsem se prudce zastavila, protože mě napadla jeho slova, která mi řekl těsně po zmrtvýchstání. „Nedotýkej se mě“, řekl tenkrát, „neboť jsem ještě nevystoupil k Otci.“
Ó, jak moc jsem já, zasvěcená bohyni Isis, celé roky toužila po tom, opravit tuto interpretaci! Co znamenala jeho slova? Křesťané převzali pouze část pravdy. Větší část pravdy leží ukrytá v mystériích Velké Matky, a protože církev chtěla ženy a vše ženské utlumit, skryla tuto pravdu. Pravda se týká těla Ka, které jsme my zasvěcení nazývali éterický dabl neboli spirituální dvojče, protože tělo Ka, pokud je dostatečně nabito energií a vitalitou, vypadá stejně jako fyzické tělo. Na rozdíl od fyzického těla však není z masa a krve, ale z energie – energie a světla.
Jakmile se mi tedy Jeshua po zmrtvýchvstání zjevil, nacházel se ve svém těle Ka, avšak ještě nebyl stabilní, neboť zatím nebyl u Otce – to znamená, že ještě nebyl ve velkém Duchu své vlastní duše. Dřív než to mohl učinit, musel projít bránou smrti a cestovat skrze své vlastní podsvětí. Tak, jak to chápu já, to dělal ze dvou důvodů. Za prvé byl Mistrovskou duší a něco takového propůjčí Ka enormně mnoho síly. Za druhé vytvořil cestu skrze smrt, na které by jej mohli jiní následovat a jednodušeji projít temným světem, protože by následovali stopu jeho světla.
V tu noc, když jsme se poprvé opět sjednotili – cítím to stále ještě jasně a výrazně – bylo mé srdce plné radosti, že jsme spolu. Přišel krátce před půlnocí a odešel před svítáním. V těchto hodinách jsme leželi u sebe, naše těla Ka byla sjednocena, a nebylo co říct. Komunikovali jsme telepaticky, a bez fyzické sexuality se sjednotila hadí síla v něm s hadí silou ve mně a lezla posvátnou cestou podél naší páteře nahoru, ke trůnu koruny v našich hlavách a uvedla mne do extáze a blaženosti. Tak to šlo mnoho let. Vícekrát v roce mě takto navštívil. Někdy jsme spolu hovořili. Většinu času jsme strávili ve sjednocení.
Ptala jsem se ho, kam chodívá, když není se mnou. Řekl, že navštívil mnoho posvátných míst na Zemi a potkával různé lidi. Řekl, že by chtěl zanechat stopu světla. Při jedné z návštěv jsem ho prosila, aby mi tento pozoruhodný koncept vysvětlil. Namaloval na zemi kruh a pak dva protínající se trojúhelníky, Šalamounovu pečeť, která se stala Davidovou hvězdou. Řekl, že existuje mnoho zemí, o kterých zde v naší části světa nic nevíme. V mnoha těchto zemích jsou body, které odpovídají vrcholům této Šalamounovy pečeti. Tím, že tyto oblasti navštívil, zajistil, aby byla jeho práce zakořeněna hlouběji v Zemi. (..)
Když jsem Jeshua poprvé potkala u studny, blízkost k němu jednoduše aktivovala mé vnitřní alchymické procesy. Hadí síla stoupala v mé páteři, jako bych právě prováděla cvičení, která jsem se naučila. První noc, kterou jsme byli sami, jsme ležíc paže u paže vedle sebe praktikovali sexuální magii Isis. Tato speciální forma magie nabíjí tělo Ka prostřednictvím fyzického orgasmu obrovskou magnetickou silou, neboť při orgasmu se v buňkách uvolňuje velmi velké množství magnetické energie. Zatímco se tato energie šíří, uvolní se magnetický potenciál, který může být využit. Chtěla bych to objasnit blíže, avšak k tomu musím objasnit více i o základním vědění o sexualitě a spirituálním poznání, neboť toto tajemství bylo ukradeno církví.
Když jsem se jako zasvěcená Isis spojila s Jeshua, měla jsem v sobě otevřít zcela určité kanály. K mému překvapení jsem však vnímala, že se mnoho těchto kanálů v jeho přítomnosti spontánně otevřelo. Na začátku tohoto vyprávění jsem se zmínila, jak jsem se jako žena chvěla, jak jsem bojovala s mojí vlastní vášní a touhou. Cesta zasvěcené totiž používá energie vášně vysoce specifickým způsobem a ona se nesmí nechat jednoduše strhnout. Pro alchymický proces musí být energie nashromážděna, aby pak mohla být transformována.
Ve velmi krátké době jsme s Jeshua dosáhli stavu, který je nazýván „čtyři hadi“. Ten nastupuje, když oba partneři již tak dalece zvládli vnitřní alchymii boha Hora, že mohou aktivovat jak solárního tak i lunárního hada ve svých páteřích. Jasnovidní mohou vidět centrální kanál, který probíhá páteří. Vlevo od ní je lunární koloběh a vpravo solární. Jogíni je nazývají Ida a Pingala. Při alchymických praktikách Hora jsou oba tyto proudy aktivovány hadu podobnými magnetickými poli.
Lunární had na levé straně je černý, barva prázdnoty; je to ztělesnění prázdnoty a obsahuje jako stvořitelka potenciál všech věcí. Solární had je zlatý. Zasvěcený nebo zasvěcená nechávají tyto oba hady stoupat nahoru, přičemž se v čakrách kříží a střídají strany. Při alchymických praktikách Hora se oba hadi kříží v páté pečeti, v hrdelní čakře, a všech pod ní ležících pečetích. Pak se na sebe dívají, asi v oblasti šišinky (epifýzy), ve středu hlavy. Zde je vizualizován kalich tak, že se šišinka nachází u jeho základny.
Oba hadi jsou živí. Nejsou statičtí, ale jiskří a vibrují energií, a hadí pohyby jejich těl v Ka aktivují nárůst magnetického potenciálu. (..) Když jsme se s Jeshua milovali, přiměli jsme naše hady stoupat podél naší páteře, našich djeds (?). Činili jsme to synchronně a v tom okamžiku, kdy jsme měli současně orgasmus, byl poslán náboj z prvních pečetí v oblasti pánve nahoru k trůnu, který se nachází v horní oblasti hlavy, a stimuloval tam vyšší centra mozku.
V tomto okamžiku sexuální extáze jsme zcela soustředili naši pozornost na naše těla Ka, neboť Ka je extází posilováno. Extatické stavy jsou vyživující a posilující pro tělo Ka, a jak už jsem řekla, činí to Ka magnetičtějším a posiluje přitažlivost osoby pro vše, po čem touží. Sexuální magie Isis se vztahuje na uvnitř bytosti ženy přebývající schopnost, použít magnetické energie k otevření hlubších úrovní vědomí tím, že se oddá sexuálním energiím a otevření kanálů.
Když je žena, tak jako já od Jeshua, hluboce milována a uznávána, tak se něco v jejím nejhlubším bytí uvolní a v okamžiku orgasmu může nastat nekontrolovatelné chvění. Když se cítí bezpečně a může se tomuto chvění a cukání zcela oddat, otevře se obrovský magnetický štrůdl, jehož střed leží v jejím klíně. Dva zasvěcení, kteří se věnují sexuální magii Isis, se mohou silou tohoto magnetického pole posílit a rozšířit své vědomí.
V pokročilých cvičeních sexuální magie Isis přivede muž své oba hady k tomu, aby stoupali skrze tělo Ka ženy a žena přiměje své oba hady, aby stoupali Ka tělem muže. Explozivní síla tohoto cvičení se vyrovná atomové bombě. Magnetické záplavové vlny mohou Ka nepředstavitelným způsobem posílit – nebo ho zničit, když není cvik praktikován správně.
Jeshua prováděl tuto pokročilou praxi té noci, než šel do zahrady Gethsemane. Enormní nárůst magnetického potenciálu v jeho Ka jej posílilo pro těžké úkoly, které jej v jeho závěrečné iniciaci skrze bránu smrti čekaly. Jakmile se jeho fyzické tělo rozplynulo na elementy, mohlo se to stát za doprovodu záření světla a horka – církev to pak nazvala vzkříšení. Byl to však jednoduše důsledek procesu, který se udál hlouběji v něm a který byl vyvolán magnetismem jeho těla Ka, neboť to bylo jeho nabité Ka tělo, kterým procházel svým podsvětím a skrze samotnou smrt.
Když jsme s Jeshua prováděli sexuální magii Isis, věděli jsme oba, že sloužila tomuto účelu. Pro něj bylo každé sjednocení se mnou prostředkem k posílení svého Ka. Proto jsem řekla, že přišel k mé studni, neboť studnice, kterou muži nabídne zasvěcená, je nevyčerpatelným zdrojem magnetického potenciálu. Otevírá se však jen pokud se žena cítí bezpečně a milována. Jen pak cviky působí. Bez vyživujícího prazákladu lásky jsou cviky pouze technikami, které by nevedly k očekávanému výsledku. Roky jsem byla vzdělávána a vyznala jsem se v kanálech a cestách, avšak k mému překvapení jsem se cítila jako žena zcela dojata. Nemohla jsem se dočkat jeho pohledu nebo dotyku. Čas, kdy jsme byli spolu, byl pro mě tím nejcennějším, co jsem kdy zažila. Jeho dotyky, jeho pohled, jednoduše jak jsem ho vnímala, přimělo něco ve mně k otevření a já se někdy musela sama sobě smát.
Já, která jsem byla vzdělána v tajných technikách Isis – mé učitelky byly toho názoru, že jsem pokročila velmi daleko – přesto tato zasvěcená měla pocit, že je jako žena začátečnicí. Neboť v srdci, v rozumu a tělesné moudrosti ženy spočívají některá z největších tajemství a sil, které čekají na to, aby byly objeveny. A všechny se otevírají vzájemným dotykem! Když hovořím o Jeshua, jsem pokaždé přemožena svými pocity a svojí láskou, které k němu po celou dobu cítím.
Sexuální magie Isis se zakládá na poznání, že ženský princip ze své podstaty, zvláště jako sexuální bytí, obsahuje alchymický klíč. Tento klíč se projevuje tím, co nazýváte pohlavní láskou. Pokud je dostatečně silně aktivován, spontánně nastoupí alchymické procesy Hora. (..)
Z mého nynějšího pohledu považuji za mimořádně tragické, že tajemství a posvátnost naší sexuality byla církví a církevními otci zatracena. Téměř 2000 let byla jedna z nejsilnějších a nejrychlejších cest k poznání boha označena za špatnou. A zdá se mi ironií, že z toho církev udělala hřích – k zastrašení všech těch, kteří by na to možná náhodou přišli. (..)
(..) Zázraky byly pro Mistra Jeshua formátu přirozené a z hlediska zasvěcené leží takové zázraky pro každého, který nacvičí vše k tomu potřebné, v oblasti možného. (..)
Na jedné straně Jeshua někdy říkal: „Já a Otec jsme jedno“ a jindy zase: „bez mého Otce nic nezmohu“. To jsou oba póly, které se vyvinou procesem zasvěcení. Jeden stav je vnímán jako všemocný, druhý naopak jako bezmocný. Zasvěcený se musí pohybovat mezi oběma stavy. Jako spoluzasvěcená jsem na slovech Jeshua poznala, že se nachází uprostřed tohoto paradoxu. Žil s vědomím tohoto paradoxu až do večera v zahradě Gethsemane. Neboť před jeho dobou v zahradě, o které evangelíci vyprávějí, přišel ke mně a praktikovali jsme naposled čtyři hady. Naše setkání bylo velmi intenzivní, protože jsme oba věděli, že se čas blíží.
Jeshuovo tělo jiskřilo energií a přesvědčivostí díky explosivním silám, které se při praktikování uvolnily. Tak posílen šel do posledních hodin svého života a nastoupil svou cestu skrze smrt. Několik setkání před tím jsme však často strávili – jak bych to řekla – sebedotazováním. Jeshuaovi následovníci, kteří nazývají křesťané, si rádi představují, že si byl vždy jist svou věcí, v jasném vědomí své mise, a že nikdy neváhal. To, že někdo již dosáhl určitého mistrovství, ještě neznamená, že je ochráněn před nejistotou. (..)
Jeshua cítil tlak své nebeské duše, avšak být zasvěceným je pozoruhodná věc. Jste člověkem se vším, co k tomu patří, a jste stále více zavázáni své nebeské duši a její částí. Je to Ba, nebeská duše, hlas boha. Vyšší zasvěcenec jedná jako reflex na hlas boha, ale i když je pro nebeskou duši vše jasné, člověk to tak vnímat nemusí.
Jeshua viděl potenciál k poznání boha i v druhých a vícekrát o tom hovořil. V evangeliích stojí, že řekl: „Budete dělat větší věci než já“. Bylo mu jasné, že jsou zázraky přirozeným vyjádřením vědomí a že tím, že se vědomí lidí bude rozšiřovat, také zázraky budou stále častější. (..)
Bylo to zvláštní být současně zasvěcenou a ženou. Jako zasvěcená jsem stála během ukřižování při Jeshuovi a udržovala mé Ka ve vroucí motlitbě, to znamená, že jsem se neochvějně držela svého úmyslu být tu pro něj, když přecházel do smrti, což vyžadovalo určitý vnitřní odstup. Pro dobře vyškolenou zasvěcenou to není těžké, avšak jako žena, která Jeshua milovala, trhalo mi to srdce. Stála jsem tam tedy a kolísala mezi silou zasvěcené a milující ženou, jejíž nejmilejší trpí.
Jednu chvíli mi byla ta zasvěcená jedno. I to, že Jeshua zanechává světelnou stopu skrze říši mrtvých, aby jej mohli jiní následovat. Dokonce jsem křičela na Isis „Jak jen můžeš?“. V okamžiku mého největšího utrpení ke mně Marie natáhla ruku. Byla jsem se svým trápením sama a jejího jsem si ani nevšimla. Naše pohledy se setkaly, se slzami v očích jsme si vzlykajíc padly do náručí. Plakala o svého syna, já o svého milého. (..)
Stát se majestátným, povzneseným bohem Horem znamená z pohledu zasvěcených, že někdo aktivoval nejvyšší potenciál vědomí, který je v lidské formě možný. Tradičně se tak činilo pouze pro sebe sama. Jeshua to udělal pro celé lidstvo. To je jeho odkaz. Avšak – to nemá nic společného s náboženstvím. Má to do činění s fyzikou a alchymií. Jeshuovým jednoduchým učením bylo, že my všichni jsme bůh, že my všichni v sobě máme sílu milovat a léčit, a on to tak dobře jak mohl ukázal. (..)
….pokračování tohoto textu v článku Rukopis Magdaleny 2.část
Úryvky z knihy „Das Manuskript der Magdalena“, Tom Kenyon a Judy Sion, (www.gesund-im-net.de/kenyon.htm)
Přeložila Martina Mangová
Převzato z http://jitro.bloger.cz
www.kruhysvetla.cz
Přidat komentář