O smyslu současného dění…

Viry šíří se vesele světem, jak kulky za kulometem. Nová že to proti světu zbraň?

Tomu se člověče braň a ve strnulosti strachu nezůstaň!

Zprávy medií jsou zřejmé, šíření strachu veřejné…. My, co ztratili jsme víru, žijeme teď strachy ze šíření smrtonosných virů.

Když doma, pak k sobě do nitra běž, tam pravdu zřeš. V nitru číhá na Tebe již změna, bez které dále žít se nedá. Opusťme přetvářky a lpění, i když se nám to pění a tak nereálné jeví… Vyšší vůle to jest.

Světu ukažme svou náruč pravdy jak světelné je v pravdě být a žít a ničím se již netrápit. Lež je jak náruč diamantů, co snese se na Tvoji bandu…V zalknutí a bez dechu však nedá se být, bolest srdce hlavou otupit.

Svět žije v přetvářkách a falši, přiznat si pravdu s vírou svojí, přes pláč a nářek nebát se, zhotovit šíp co strasti rozetne.

Smrduté bahno musí z cesty jít a pak už jen v tichosti sebe v lásce být a žít a nikdy živý nezemřít! Mrtvoly bez lásky světem se brodí, jak líné kaluže v bahně a lži se pojí. Bez sebe, bez lásky a víry, ztraceni ve víru medicíny….

Oběti životů svých, těžko na světě pak být. Ukažme city, emoce a lásku, vylezme z uren domů na zakázku, z luxusu a blahobytu do světa víl a archandělů. Svět tu je otevřen, je však jiný než ve škole jsme se naučili. Víly, skřítci i andělé s námi si chtějí hrát a smát, s radostí si i zazpívat. Jsme v lásce, klidu a pokoji, neděje se nám příkoří.

Náruč blahobytu najdeme v blaženosti

a s boží milostí i v přítomnosti. Proč bát se a strachovat…? Každý máme svůj čas. Pravdě se otevřít, zkrátka jen tak být a po ničem již nechroptit. To jest cesta a cíl co snaží se nám otevřít.

Kdo zvůlí svou jen na sebe hledí, nechť se choroby bojí, přijde hlad a strach a není už čas hodovat. Kdo nepoznal ještě fatální změnu a proplouvá jak slepý života lží za odměnu, třeba ho na správnou cestu vést. To úkol mocné Corony jest. Vnější podmínky se naprosto mění, prostor nám dává k zapomnění a opuštění starých pořádků.

Zapomeň na ega lpění, co život Ti v peklo mění a v praktickém životě najdi si chvíli, na to co nejvyšší tu jest. Ten, kdo život vdechuje a bere, v každém z nás se s láskou směje a základní svůj kámen ukrývá… Nejvyšší Láskymoc chce nám svou ochranu, péči a výživu dát.

Najdi klid a lásku k jiným, propojeni jsme a láska v nás sílí. Když izolaci podpoříme, již nikdy se nespojíme. Musíme společně do ulic a přírody jít a v lásce i nemoci se s vírou propojit. Toť cesta je ven, protože smysl nemoci bude naplněn.

V jednotě ducha opět nalezneme naši sílu, již nikdy více neztratíme víru. Láskymoci záměr bude výsledek a začne nový lepší věk.