Ať děláš, co děláš, nemůžeš dělat v danou chvíli nic jiného.
Pokud medituješ nebo jíš zákusek, nic jiného jsi v danou chvíli dělat nemohl.
Vědomí (kterým v pravé podstatě jsi) vše aranžuje.
Tvé tělo a mysl jen reaguje na to, jaká informace přichází ve formě myšlenky.
Proto nic není tvá volba.
Zní to bláznivě, ale zkus se zamyslet nad důležitými okamžiky svého života.
Nebyly to náhodou náhody?
Nebylo to něco, s čím jsi nepočítal?
Nebylo těch náhod v životě nějak mnoho?
Nepotkal jsi náhodou lidi nebo informace, které ti změnily život?
Kdybys to řídil TY, byl by tvůj život jiný, že?
Ale on je takový, jaký je, protože je řízen z vyššího operačního centra – Vědomí.
Proto nemůžeš být odpovědný za něco, o čem TY nerozhoduješ.
Až to pochopíš, zahodíš všechnu vinu, odpovědnost a problémy do koše,
protože nejsou „tvé“ a přestaneš se znepokojovat.
Budeš si užívat toho, co je před tebou s vědomím,
že to, co za okamžik přijde, nemáš a nikdy nebudeš mít ve svých rukách.
Jediné, co můžeš dělat na fyzické rovině, je fungovat podle svých vrozených vlastností
– tak, jak jsi zvyklý – přirozeně.
Ty to vlastně nemůžeš nedělat, protože jinak fungovat neumíš.
Pak poznáš ten nesmírný pocit SVOBODY.
Soustředíš se na to, co děláš a přestaneš si dělat starosti s tím, jak věci dopadnou,
protože o tom TY nerozhoduješ.
Přijmeš vše, co přichází, a pak na to budeš reagovat tak, jak to cítíš v danou chvíli.
Můžeš se rvát, rozčilovat, nechat to být, zaradovat, rozčílit…..prostě jednej podle sebe.
A celkově si oddechneš, protože už víš, že nic není tvá volba.
Karel Spilko
Přidat komentář