„Dnes,“ řekl rabín Moše, „největší zbožnost, větší než učení a modlení, spočívá v přijetí světa takového, jaký je.“
Člověku, jenž medituje nebo který vstoupil na cestu lásky, pomůže, jestliže přijme svět takový, jaký je. Světští lidé nikdy nepřijmou svět takový, jaký je, vždy se jej snaží změnit. Vždy se snaží vytvořit něco jiného, vždy se snaží věci uspořádat do odlišného systému, vždy se snaží s vnějším světem něco udělat. Duchovní člověk přijímá vnější svět takový, jaký je, není jím rušen.
Celá jeho činnost spočívá v tom, že se přesune dovnitř. Jeden člověk se přesouvá dovnitř pomocí lásky, jiný pomocí meditace, ale oba se přesouvají dovnitř. Duchovní svět je svět uvnitř. Uvnitř je věčnost.
Osho, Láska, Svoboda, Samota
Přidat komentář