Půjdeme na procházku později.
Později ti povím, jak se cítím.
Později poznáš, jak moc pro mě znamenáš.
Později tě možná miluju a možná na tebe zapomenu
Všechno si necháme na později a zapomeneme, že ′′ později ′′ není naše!
Že ′′ později ′′ lidé už nemusí být s námi.
Že ′′ později ′′ už je možná neuslyšíme, neuvidíme.
Že děti ′′ později ′′ už nejsou dětmi, a rodiče jsou jen vzpomínkou.
Tento ′′ pozdější ′′ den se mění v noc,
noc v bezmoc, úsměv v bolest a život v paměť.
′′ POZDĚJI, BUDE PŘÍLIŠ POZDĚJI! ′′ ′′
Přidat komentář