Vnímám, jak moc je důležité vyprázdnit všechny informační nánosy a pečlivě vybírat, jakými informacemi (lidmi, energiemi) se chceme obklopovat, a co do sebe chceme nasávat jako houba. To není ignorace, ale volba, která rozhoduje o tom, jak se cítíme a učíme se rozlišování toho, co s námi souzní, co je naše a co naopak už je v našem prostoru zahlcující. Celý náš centrální nervový systém je plný zamrzlé energie, která potřebuje najít prostor k uvolnění. Zahlcování další mentální činností je pro nás kontraproduktivní. Naše hlavní informační pole je přímo v nás a je spojeno se souladnými pocity. Co ladí, to nás uvolní a pomáhá nám projít skrz vše, co život přináší.
NEZASAHOVÁNÍ pak je zase po určitý čas, rozhodující v procesu, kterým procházíme skrz události, které se nedají aktuálně změnit. Je důležité procházet nepříjemným, trénujeme tím frustrační toleranci, která je součástí života a posiluje v nás schopnost se vypořádat se s tím, že něco není teď hned, tak jak chci, a jak si myslím, že by to mělo být. Je to velmi těžké, protože naše životy byly dlouhou dobu zaměřeny na to, že vše, co máme, je samozřejmostí. Nedokázali jsme se radovat z malých drobností, být vděční a naše mysl nás vedla k tomu jít k cíli a přeskočit proces. Je v pořádku mít sny a chtít od života víc, ale na té cestě je také dobré vědět, kdy zpomalit, nezasahovat a nechat dozrávat sebe a své schopnosti tak, aby rostla naše odolnost, síla a moudrost. Teď je ten čas, kdy se učíme nechat dozrát naši moudrost a chvíli jen být s uvědomením si vděčnosti za to, co máme a kým jsme, když nejsme přehlceni a nepřeskakujeme jednotlivé kroky. Není to navždy, ale zastavit se, je ten klíč.
I proto mě nepouští poslední čas k tomu vás zahlcovat psaním nebo natáčením. Nechme to odpočívat pod sněhem a těšme se na jaro, které bude naši energii potřebovat
dělejme si drobné radosti a uvědomujme si v tom každý malý krůček, který dělá souladný celek. Je to cesta celistvosti, moudrosti a konečně i akce, která není zbrklá, ale soustředěná v plné síle.
Přidat komentář