Pondělí 27.prosince. Hvězdy svátek nemají…
Před několika dny nám začalo nové období, které ukazuje, že naše cesta životem už nesnese žádné řečnění, teoretizování a relativizování, prostě si musíme vyhrnout rukávy, a dát se do díla. Na této velmi praktické a vlastně i dost fyzické cestě, zakoušíme nejrůznější zkušenosti, které budou tentokrát mnohem více konkrétní, praktické a související s naším ukotvením zde ve hmotě. Zároveň se nám mohou o to víc vyplavovat nejrůznější vzpomínky, emoce, karmické zámky, sliby a energetické uzlíky. Nepřichází do našich životů, aby něco komplikovaly, ale aby se jen připomněly, že tu existuje ještě nějaké závažíčko, které jsme, zdá se, umlčeli, potlačili, ale energie zůstala. Veškeré sliby, uřknutí, zapřísahání, které nesouvisí s tím, co je tady a teď (odhadem tak 99%) budeme muset rozpustit, pokud chceme pokračovat v lásce a čistotě dál na cestě osudem. Veškeré závislosti, partnerské vazby, založené na závislosti, na zvyku nebo na pohodlnosti, budou muset jít…Dosud jsme se o tom mohli pouze bavit a chodit jako Pešek okolo, ale to už nepůjde.
Co nám v této cestě úplně nepřidá, je naše přesvědčení o naší výjimečnosti, nepostradatelnosti a originalitě. Tak moc se vydělujeme z průměru a myslíme si, že jsme něco víc nebo něco výjimečného, až nás možná dost dobře Vesmír tak trochu násilně nasměruje právě tím směrem, kterým nejvíc pohrdáme. Ženy, které jsou až moc samostatné a mají v sobě přebytek mužské energie (ať už z důvodu, že se té ženské energie bojí, anebo protože byly nuceny se o sebe postarat, nejspíš budou konfrontovány právě s tím, čím nejvíc pohrdají: s neschopnými muži. Naprosto racionální, vědečtí mužové, řídící se tabulkami, grafy, zase budou nasměrováni k něčemu (či někomu) iracionálnímu, chaotickému a nepředvídatelnému. Veselí a bezproblémoví lidé budou potkávat samé morousy a tak dále… Takže…zkusme se nejdřív zamyslet, není náhodou to, co mě na těch druhých nejvíc sere, jenom to, co jsem nějakým způsobem odmítnul, vytěsnil, prohlásil za naprosto neakceptovatelné? Možná nám nakonec dojde: vždyť ono to je jenom všechno takové zvláštní zrcadlo…ve kterém vždycky vidíme jen sami sebe.
Přidat komentář