K zamyšlení
Co se stalo po smrti dvou lidí. První zemřel víc než šťastný. O jeho životě se toho neví mnoho. Narodil se chudé matce a od mala miloval Boha=mír, harmonii, lásku a dobro a jak rostl jeho jediným zájmem bylo poznání Pravdy. Neměl vůbec snadný život a téměř polovinu ho prožil sám. Tvrdě pracoval a vždy víc než musel. Uvědomoval si To Věčné ~ Boha ~ ve všem živém a tu Věčnou Všudypřítomnou jiskru která vše oživovala a cítil ji ve svém srdci coby nekonečnou, nepopsatelnou Radost. Když jeho tělo splnilo úkol jemu určený a už nemuselo dál sloužit, při jeho smrti, byl na jeho tváři tak blažený úsměv, že takový dokáží kromě nevinných dětí vykouzlit jen moudří starší lidé.Jeho srdce pak bylo váženo na VAHÁCH SPRAVEDLNOSTI, a, protože na něm nelpěla žádná poskvrna, neboť v životě vše co zasel sklidil a přijal s pokorou ~ i nepřízeň osudu ~ ignoraci nechápavých lidí, jeho duše byla konečně rozpuštěna do BEZBŘEHÉ ZÁŘE, do samotného Boha kterým je dodnes a takovým zůstane už na věky věků. O životě toho druhého se toho ví mnohem víc. Narodil se do bohaté rodiny, ale nikdy nebyl tak inteligentní a soucitný jako ten první, ale spíš vychytralý. Rodiče mu vždy koupili co si jen umanul a on dával všem najevo, že v takovém přepychu oni nežijí. Jak rostl, uvědomoval si že věci ~ majetek má temné kouzlo přitahovat ty nevědomé, nenasytné zato poslušné lidi, kteří také, omámení zdáním té moci dělali všechno co chtěl tak jako lidé závislí na alkoholu nebo hazardu, udělají úplně všechno a ztratí úplně všechno a všechny, jen aby si mohli třeba jen loknout té jejich drogy. On si tuto moc nad těmi zotročenými dušemi uvědomoval a využíval čím dál tím víc. Než zemřel nashromáždil, díky těžké práci a potu těch nešťastníků takový majetek že nevěděl co s ním, a to a jeho bezohledné sobecké činy které za ten život nashromáždil spolu s obrovským majetkem ~ tížilo jeho srdce. Když umíral, nebyl vůbec šťastný. Protože se celý život zajímal jen o sebe a své pohodlí, svůj nesmyslně zbytečný přepych díky kterému jiní jen ještě víc dřeli a strádali, ale už vůbec se nestaral o ostatní nebo dokonce o Boha, bez kterého by nebylo vůbec NIC, ani on, a tak nevěděl kam půjde dál, i když tušil, že také bude muset sklidit úrodu za všechny ty sobecké skutky které kdy zasel, a proto se bál. Tvář jeho mrtvého těla měla daleko k úsměvu a vykazovala jen částečnou úlevu, ale mnohem víc nejistoty protože jeho srdce, jeho svědomí bylo těžké strachem. A když už jeho Duše nemělo žádné tělo, kterým by lákalo hloupé lidi na pomyslné střípky dočasného pozemského bohatství odměnou za jejich nevědomou poslušnost a ochotu dělat jakékoli bezcitnosti a zkaženosti, muselo teď jeho Duše bezmocně přihlížet Tomu jak se to hanbou těžké svědomí/srdce váží na VAHÁCH SPRAVEDLNOSTI ~ vězte a věřte že co se s tím srdcem a Duší dělo dál nechcete vůbec vědět, ZCELA URČITĚ UŽ NE ZAŽÍT ~ čím si ale jisti být můžete je že, Všechno vaše dočasné, chvilkové, zdánlivé materiální ‘uspokojení’, ‘úspěch’, ‘sláva’ nebo uznání, peníze, zlato a moc tady v tom světě, jsou skutečně jen dočasné a zdánlivé, VŮBEC NE TRVALÉ, a JSOU V PRAVDĚ jen jejich opakem ~ utrpením, neštěstím, útlakem a zatracením, chudobou a bezmocí ~ NĚKOHO JINÉHO. VE SVĚTĚ KAM MUSÍME ODEJÍT Nevyhnutelně všichni Dnes či zítra, dříve či později, A TO NENÍ V NAŠICH RUKÁCH, Ve světě do kterého míříme, Všechny ty zdánlivé ‘výhody’ jsou jen NEODSTRANITELNOU ZÁTĚŽÍ. Proto TEĎ A TADY Posuďme a ZVAŽME SAMI KTERÝM Z TĚCH DVOU BYSME CHTĚLI BÝT AŽ ZEMŘEME. CO URČUJE KDE SE OCITNEME ZÍTRA JSOU NAŠE DNEŠNÍ ROZHODNUTÍ A SKUTKY. ‘Jděte tedy, (neničte Ten Zázrak ~ Život) Udělejte ze světa něco nádherného, ZAŽEHNĚTE TO SVĚTLO V TEMNOTÁCH.”
PROBUZENÍ OSIRISE~Kapitoly o Vycházení z hmotného světa do BEZBŘEHÉ ZÁŘE –
Thoth
Krásné, poučné. Co jsem a kam kráčím?