Aktuálně na nebi…

Vzkříšení a zmrtvýchvstání: Velikonoce v plné síle

Úplněk jsem zaspala. Vlastně ne, nezaspala, byla to noc plná událostí a spánku pomálu. Je neděle ráno a klasická úplňková opozice Luny vůči Slunci se pomalu rozvolňuje. Slunce v Beranu, Luna ve Vahách, osa partnerství a hledání rovnováhy mezi já a ty. V libovolném gardu, zdaleka se netýká jen vztahů s životním partnerem. Patří sem kamarádky, kolegové, klienti, náhodné známosti … jakákoliv vazba jeden na jednoho, jež se nás dotýká. Kudy vede hranice mezi právem na autentický projev vlastního já a nutností přizpůsobit se společenským normám? Mezi „budu si dělat, co chci já“ versus „kompromis je nutný, jinak mě nikdo nebude mít rád“? Mezi rizikem svérázné, nezávislé samoty a ztrátou vlastní osobnosti ve prospěch vztahu s druhým? Téma, které se s úplňkem rozezní, ale zdaleka neodchází…Volný kvadrát Pluta k oběma světlům, zvolna nastupující už za úplňku, dnes vůči Slunci posiluje a vrcholu dosáhne zítra, to je v pondělí odpoledne. Luna sice poodběhla a z tenzní vazby se vyvázala, ale přestoupila do Štíra, v němž Pluto vládne. Intenzity neubývá. Situace vhánějící naše ego do tenze se rozehrává, potřeba dozoru nad během událostí roste, kontrole se samozřejmě zcela vymyká, stupňuje se napětí a konflikt je tu. Ego je zahnáno do kouta a musí se rozhodnout: je pro mě kontrola nad situací natolik důležitá, že jsem ochotna pro ni zemřít? Nadsázka, samozřejmě, ale nutnost oběti je nepochybná. Jaké oběti? Vzpomeňme na ústřední téma hry. Jsem ochotna obětovat vztah pro vlastní sebevyjádření? Jsem ochotna obětovat sebe sama pro zachování vztahu? Pokud ano, musím bojovat a bude to nadoraz. Pokud ne, totální kapitulace je v tuto chvíli naprosto na místě.

A jako obvykle: ženu popis do extrému a líčím děj v nejdramatičtější podobě. Umělecká licence v mezích normy. Věci nemusí být takhle explicitní, vyhrocené a katastrofální. S trochou vnímavosti zaznamenáme princip této konstelace i v daleko subtilnějších, nenápadných projevech, v událostech, které se nás vlastně netýkají a jsme pouze jejich pozorovateli, posluchači. Přesto nás zasáhnou. Naplno prožijí konstelaci ti, jimž Slunce či Pluto dosedá na osobní planety či citlivé body horoskopu. Pokud jste to vy, nepotřebujete se dívat, víte to. Ale jelikož vyprávíme příběh o patologické potřebě kontroly, je jasné, že si to ověřit chceme – takže mrkněte na 28°-29° (respektive 27°-30°) kardinálních znamení Berana, Raka, Vah a Kozoroha a zamyslete se nad tématem domů, v nichž jsou tyto pozice obsazeny.

A pokud krize přijde a je pro mě osobní, je dobré vědět, co je jejím smyslem a mým úkolem. Transformace, samozřejmě. Vynucená proměna. Osud mě nevtahuje do temného světa stínů pro nic za nic. Nekonfrontuje mě s nejhlubšími strachy jen tak z plezíru. Nevystaví mě pocitu ztráty kontroly a naprosté bezmoci bezdůvodně. Pod tlakem okolností mě provází mě vývojovou krizí a nutí mě opustit nefunkční a dávno mrtvé vzorce chování. Každý plutonský tranzit je vlastně přechodovým rituálem, v němž má zemřít mé staré já, aby se mohlo vynořit já nové, vědomé a silné. Pocitově jde samozřejmě o extrémně náročný čas, ale nežijeme ho poprvé ani naposledy, kritická konfrontace Slunce s Plutem nastává čtyřikrát do roka. Nic, co by nás zaskočilo. Načasování je nicméně opět geniální: téma smrti a znovuzrození, vzkříšení – a právě na Velikonoce.

Klára Koničarová, www.astopsychologie.cz