Když jste Probuzený, už nejste bezcitný.
Už se nemůžete odvracet od Pravdy.
Už se nemůžete utěšovat starejma pohádkama o dobru a zlu, pozitivním přemýšlení.
SVĚTLO VĚDOMÍ se nedá zhasnout. Teď, už se před sebou nemůžete schovat. Není kam se schovat.
Žijete syrovej život. A cejtíte víc než kdy jindy, ne míň. Váš rozsah/příjem je nekonečnej. Od nejhlubšího zoufalství k nejekstatičtjší radosti, to VŠECHNO VÁMI PROCHÁZÍ.
Ale rozdíl je, teď už s tím vůbec nebojujete. Dovolíte těm pocitům aby se skrze vás přehnali. Nesoudíte je nebo se jich nesnažíte zbavit. Jste jejich matka, jejich svatyně.
Už neviníte nikoho jinýho.
Už nemáte ztuhlou identitu.
Už nevíte kým jste, z hlediska(perspektivy) mysli.
A přesto, VÍTE ČÍM JSTE HLOUBĚJI NEŽ KDYKOLI dřív.
Jste Živý.
Jste Život sám,
Neoddělitelný od hvězd, měsíce, zvířat, květin a stromů:
Někdy je to závratný, ta Svoboda.
Jako bejt znovu narozenej každej okamžik. Jak umírání každej den starých nadějí.
Realita( Skutečnost) je bezdůvodná, CHÁPETE, kape neurčitost(í). Žijete v bodě úplný nejistoty, není se čeho držet, žádnej koncept co by chlácholil vaší znavenou mysl.
A přeci ~ cejtíte to největší bezpečí, bezpečí hluboko ve vašich kostech, bezpečí BYTÍ samotnýho. Víte že vaší zkušenosti můžete věřit, i když to bolí jako peklo.
Nebudete si říkat ‘probuzená osobnost’, nebudete si o sobě myslet že jste lepší nebo horší než kdokoli, nebudete si lhát že máte odpovědi.
Nebudete kvůli sobě dělat žádnej povyk, protože vy jste ta největší iluze.
JE TO JEDNODUCHÝ, bejt tak úplně Probuzený, protože je to BEZÚSILNÝ PŘIJETÍ přítomnýho okamžiku.
Ale není to vůbec snadný, protože vaše stará realita se rozpadla na bilión kousků a ta stará ochrana je pryč, a vy jste nádoba pro všechnu radost a bolest ve světě, a už si nemůžete lhát že máte kontrolu.
Není to snadný vidět všechnu tu bolest ve světě.
Není to snadný se někdy cejtit jak cizinec v cizí zemi, vědouce že jste LÁSKA jasněji než kdy jindy, ale vidět ostatní kolem vás zapomínat na To tolik.
Není to snadný, nepasovat do systému kterej sliboval tolik štěstí a splnil tak málo.
A přeci, to je ta cenu kterou platíte za ABSOLUTNÍ SVOBODU. Jeden nemůže bejt úplně probuzenej bez toho aniž by umřel pro sny včerejška. Jeden nemůže skutečně Žít, aniž by opustil to známý.
Vy z vás kdo kráčíte tuto povznášející, osvěžující, radostnou, věčně živou a děsivou stezkou, klaním se vaší odvaze.
Jeff Foste
Přidat komentář