Summer Solstice – Letní Slunovrat

Za tři dny tu máme nejdelší den a nejkratší noc v roce. Slunovraty jsou něco jako portály. Během letního, kdy už bývá většina sazenic na zahradách v zemi, na loukách plno bylin, dozrává první letní ovoce, zesiluje tok životodárné energie. Jedná se o extra bonus. Nejen pro přírodu, ale také pro nás. Pro náš tělesný systém.

Když se rozpoznáváte jako vědomí v těle, tedy uvnitř systému, jenž jsme sem přišli do hloubky poznávat (všechny ty ekonomické, školské, aj. tedy „vnější“ jsou primárně vytvořené na odvádění pozornosti), dáváte sami sobě možnost objevovat a poznávat hluboká mystéria života. K tomu je zapotřebí nejen mentálně vědět, že jsme vědomí, ale též to cítit. Cítit, že jste uvnitř. Něčeho nádherného, mnohaúrovňového (tady si přiznáváte, že jsme zatím hráli a objevovali úroveň jedna, možná dva, tři, ale je jich mnohem víc).

A toto je pointa. Klíč. Most k dalším úrovním. Uvědomění, že když jste uvnitř (sebe, těla, v hloubce, zářivým bodem, částí prvotního zdroje) a obdivujete to kolem (nejen orgány, kosti, svaly,..), ale též energie, barvy, propojení všeho se vším (tzv. unified field – propojené pole), vytvoříte stejnou interakci i mezi tělem a vnějším prostředím.

Nejprve je zapotřebí se do těla „dostat“. To bývá doprovázené opouštěním „povrchních věcí“. Ne až tak podstatných, jak jsme se domnívali. Přestáváte potřebovat sdělovat ostatním svůj příběh, dramata. Už nepotřebujete říkat druhým, jak je svět nespravedlivý, lidi nemožní, politika šílená.

V tichu klesáte dolů. Mnohé se dozvídáte. Věci, o kterých se nemluví, skoro nikde nepíše. Získáváte důvěru. Nejen v sebe, ale též ve svět a lidi. Z hloubky se jeví vše jinak než na povrchu. Z hloubky vidíte úplně jiný svět.

Průvodním znakem takové proměny je, že si věříte. A s tím se úplně jinak žije a též jinak tvoří.

Nezaměstnáváte ty kolem udržováním fikcí.

Své energie nepoužíváte na stále opětovné vytváření kultu jedinečnosti. Osobnosti. Ať už osobnosti, která chce vyniknout nebo zaniknout.

Když si věříte, tak vám nejvíc pasuje být nikým. Nevyčnívat, neshazovat se, jakkoliv oddělovat, vymezovat, obhajovat, chránit se,.. o to všechno se snažíme, když se identifikujeme jako osobnost a jsme většinu času nejistí. Bojujeme o přežití, protože náš vzorec víry je tak nastavený… život na Zemi je o přežití.

Ve skutečnosti žádnou osobností nejsme. Jsme unified field – polem propojení. Když i své 3D ego, které hru na osobnost, nejistotu, přežití donekonečna vytváří, propojíte do onoho „unified field“, stane se i ono mnohovrstevnatým. Když si během dne všimnete, že něco hodnotí, řeknete mu, že nemusí.. a ono přestane. To, co popisuji je ohromná úleva pro mentální, do té doby přetíženou, úroveň. Už tolik nemyslíte, nepřemýšlíte, neřešíte, neplánujete, nekontrolujete… spíše naciťujete, a i když jsou vaše přístupy pak hodně jiné než ty, na které jsme zvyklí, věříte si. Nezpochybňujete si je.

V rámci popisovaného se vám pak stane, že s někým zažíváte meditaci, ve které si jako vědomí posíláte regenerující, ozdravnou sílu do celého systému a víte, že se to děje. Cítíte to. Chce se vám smát, protože vše se ohromně zjednodušuje.

Postupně zjišťujete, že zapomenutou schopností je načítat skrze plosky nohou. Necháváte svůj systém, ať je plug-in se Zemí. Nepřemýšlíte, jen cítíte, že vám tečou informace ze Země do těla. Jste nejen v hloubce sebe, ale též v hloubce Země, čímž vás zaplavuje klid.

Slunovratový portál nás dostává do přítomnosti. Není důležitý minulý příběh, není podstatné, co nastane v budoucnosti, protože se bude odehrávat to, co má. Jsme tady a teď.

Kdo má blízký vztah k mystice, posdílím následující. V kolektivním poli máme nyní, asi více než kdy jindy, aktivovaný symbol života – ankh. Je propojením ženského s mužským. Dvou reprodukčních orgánů. To, co ankh aktivuje v těle (mohu popsat jen své vnímání v ženském těle), je vztah mezi vaječníky. Ukazuje se cívka, oblouk, je to horní část ankhu, propojení polarit. Proudění cívkou nyní sílí (coil..snake coil, probouzení hadí síly, když se podíváte na symbol ankhu, ženský, reprodukční orgán a hlavu kobry, tak to vidíte.. je též jasné, proč je had tak zapovězené téma v křesťanství, zejména v souvislosti s ženou). Je to něco jako základní vlákno. Má návaznost na vlákna DNA. Aktivování dalších vláken „probudí“ schopnosti v zapomnění. Už se tak děje. Postupně. Jinak bychom přepálili spoje.

Znovuzrození, které právě probíhá, si jako duše přejeme. Ve své podstatě je to pro nás jedna velká odměna. Mít danou možnost. Oživit cívku, „oživit“ tělesný systém (zpětně uvidíme, že většinu času jakoby spalo), oživit krásné vztahy…

Ještě mi teď chodí příměr s vodou. Když přemýšlíme, že bychom měli pít upravenou vodu, studánkovou, filtrovanou, každý přístup se trochu liší, ale v zásadě je spojuje touha pít čistou vodu, pokud o tom jen přemýšlíme, tak je to ona úroveň jedna, dva možná tři (míněno, když místo městské kohoutkové, máme tu ze studánky nebo vrtu). Úroveň čtyři, pět, šest, sedm,.. se otevírá, když jste uvnitř v těle, pijete vodu a buď cítíte nebo se díváte, jak proudí tělem a postupně se dostává do všech částí.

To je základní rozdíl mezi povrchem a hloubkou.

Na povrchu (na trhu) máme tisíce prostředků na zlepšování různorodých částí tělesného systému. Je to hra. Skoro nic z toho nepotřebujeme, možná vůbec nic. Odvádí nás od toho, abychom se zastavili, když pijeme vodu, byli ve vděčnosti, cítili jak se prolévá celou tělesnou soustavou. Abychom zjistili, jakou super regenerační sílu máme uvnitř.

Jsme vědomí, které nepotřebuje „opravovat“ tělo. (Pokud je to váš vzorec víry, tak ho stále dokola „opravovat“ budete.. a pak budete stále dokola chtít opravovat i jiné lidi a svět)

Jsme vědomí, které tělo miluje. To stačí. Samo o sobě je to taková síla, že celý systém uzdraví, zharmonizuje, přeladí z nastavení „boje o život“ do žití bez limitů..

S láskou a vděčností,