Aktuálně…

Sbírají se byliny. Pro jejich magickou sílu v těchto dnech. Mají nám přinést rovnováhu, podpořit uzdravení. Očekáváme to. A tak se mnohdy řídíme jen návody v knihách, inspirativními texty popisujícími účinky. Pak jdeme do přírody s úkolem nasbírat sedmero nebo devatero bylin, květů, přemýšlíme, jak to zpracujeme, komu případně dál uděláme takovou vzácností radost.

A tímto způsobem stále neměníme přístup k čemukoliv, co se nachází kolem nás. Na jedné straně se nám uleví, na druhé to rozbolí, protože vlastní uzdravení díky tomu nedovolujeme. Jsme stále v polaritě. Stojíme sami sobě v cestě. Spoléháme se na prostředky venku víc než na sebe, vlastní schopnosti.

A tak jen trháme, sušíme, vyrábíme tinktury a čekáme změnu. Neříkám, že všichni z nás. Mnozí už sensitivitu ladí. Jemnost. Komunikaci s tělem a též rostlinami. Vidíme v nich živé bytosti. Ptáme se na dovolení. Vede nás spirit, ne potřeba. Protože, když to tak je, pak je daný stav sám o sobě uzdravující.

Vím, že se na sílu bylin, květů, listů, kořenů spoléhá stovky let. Jenže teď se mění od základu přístupy ke všemu. Máme naslouchat, vnímat jemné zprávy, klidně nic nesbírat, jen v přírodě být, nadechovat vůni, přijímat celým tělem, mít otevřený systém.

Nezávislý systém. Možná stačí si to jen uvnitř sebe nastavit. Nepotřebu. Bytí v přítomnosti, užívání si toho, co je, děkování za nádheru kolem.

Dříve jsme věřili na to, že děláním navodíme báječný stav. Výborný pocit v těle. Do přítomnosti jsme se málokdy dostávali, protože jsme plnili zadání a vlastně si u toho nevšimli, že nás vyčerpává vzorec víry („musíme něco splnit“), ne až tak samotná činnost.

S letním Slunovratem se v nebývalé míře otevřela možnost zvolit si jako prioritu stav tady a teď namísto onoho dělání.

Tady a teď, krásný pocit v těle, uvolnění a tím pádem celkové uzdravení není podmíněné aktivitou. Je pak i zajímavé sledovat, kolik toho vytvoříte, co do kvality i kvantity. Paradoxně.

Na závěr doplnění, pro ty, kdo mají blízko k mystice, energetickým souvislostem. Znovuožívá hieros gamos. Posvátný svazek. Od roku 2012 byla vnitřní práce z velké části zaměřená na healing ženské esence. Abychom skrze ženskou energii nemanipulovali. Aby byla čistá, nezatížená, čímž pádem bylo možné pozorovat projevy oné univerzální síly a zpátky objevovat o čem je magnetismus. Ženská síla byla mnoho století v potlačení, z toho důvodu se s uzdravováním začínalo tady. V tělech mnoha žen a mužů je nyní probuzená, přítomná, volně proudící.

Pravděpodobně jsme na kolektivní úrovni docílili určité intenzity v rámci nakumulované čisté ženské energie potřebné k tomu, aby se rozproudila čistá, mužská síla. Elektrická podstata.

Vnitřní žena, pokud je uzdravená, se odevzdá vnitřnímu muži. Nechá se prostoupit „elektřinou“. Výpad, expanzi vytváří muž, žena jen je a dovoluje. Její síla je v přijetí, uvolnění a otevření. Ona vytváří ráj nulou, muž v oné nule zažehává nové harmonické možnosti tvoření a vývoje.

Doporučuji o slovech v textu nepřemýšlet. Zastavilo by vás to. Nejsou psané z hlavy. Mají otevírat vědomí. Mohou, ale nemusí. Každý z nás tu má určité téma, kterým se zabývá, je to dané i tím, kolik jsme toho před současným životem procestovali, a kde jsme byli.

Není mezi námi žádný rozdíl, možná jen optický, ve tvaru, formě, v přístupech, jinak jsme jedno vědomí, které si hraje.

Když se tak vnímáte a berete své tělo jako systém určený k bádání, zkoumání, pak se nyní otevírá možnost, „přehrát“ jej. Někde jsem včera viděla anglické pojmenování – rewired. To je ono. Snulovat staré vzorce víry. To se děje skrze ženskou energii. Do stejného systému postupně nahrávat nové. Jde to díky uvědomění, že my jsme vědomí, které onen systém vytvořilo. Z této perspektivy je zřejmé, že není zafixovaný, „jedno-realitní“, závislý, slabý nebo oslabený. On contrary. Právě naopak. Je multidimenzionální, svobodný a super silný.

Máme za sebou neskutečnou dřinu:) A víme to. A s tímhle vědomím jsme do toho šli. Věděli jsme, že v nějaký moment to zaklapne. Polarity se propojí. Chodí velké množství signálu, že je to tady.