Existují v zásadě dva druhy nezdravých vztahových vzorců podle toho, jaké citové pouto měla maminka se mnou a jaké pouto měla k tatínkovi.
1. Potřebuji lásku nebeskou, hloubku všech hloubek
Tito lidé jsou posedlí představou hlubokého vztahu. Baží a prahnou po něčem tak výjimečném co by je konečně vysvobodilo z jejich vnitřního self-made neštěstí.
Žijou v představě, že když tohoto ve vztahu docílí tak budou konečně šťastní.
Stávají se ve vztahu v podstatě takovými malými teroristy, kteří neustále trpí utkvělou představou, že oni umí jít do hloubky a všichni ostatní nejsou tak dobří, aby to také dokázali.
Utvrzují se tím o svojí výjimečnosti a ostatním dávají najevo že jsou nedostateční.
Celý život trpím tím, že se jim nedostává toho výjimečného spojení. Je to pro ně fatamorgána kterou nejsou schopni z mysli odstranit, protože tato fatamorgána stojí na vnitřním utrpení, které je třeba nejdřív vyléčit.
To ale tito lidé moc často neudělají, protože žijí v bludu, že oni sami mají velmi hluboké vztahové kvality, což tak ale není. Je to sebeklam sloužící k přežití ve světě, v kterém mají ostatní lidské chyby, které tento člověk vůbec nedokáže psychicky zpracovat a žít s nimi.
Největší slabina – dusivá touha po výjimečných extatických zážitcích, po hloubkách tak hlubokých že žádná hloubka není „dost“.
Takový člověk si přitáhne do života asociála sociopata, který svým odtahováním vytváří pocit výjimečnosti a tím vytvoří v tom druhém pocit, že tohle je to ono, tohle je ta hloubka, po které celý život toužil. Přitom je to ale jen temná manipulace dark empatů a jiných zraněných lidí. Z tohoto vztahu pak trvá roky odejít. Co je ale dobré že takový vztah hluboce léčí všechny nezralé představy o vztazích.
Pokud jste v takovém vztahu byli je velká šance že vás připravil na funkční a zdravý vztah.
2. Odtažitý nedostupný model partnera
Tito lidé v dětství zažili citové pouto jako něco život ohrožujícího, a proto mají jeden základní program, a to je ve vztahu stále utíkat a citově se odtahovat.
Přiblížit je možné se jen na malou chvíli, a to většinou po velké hádce či jiném dramatu.
Proto nevědomě tato dramata vyvolávají svým odtažitým chováním. Přičemž ale jsou odtažití pouze k partnerovi, takže ve společnosti budí dojem opačný. Což partner často nechápe, a proto z partnerovi odtažitosti viní sebe.
Nedostupný partner utíká ze vztahu chronicky, nemůže vlastně nic jiného dělat. Buď utíká k práci, alkoholu, počítači je to jedno. Každopádně potřebuje kompenzaci svého neustále pocitu ohrožení ve vztahu.
Závěr
A jak už to tak bývá v životě se velmi často potkávají jedničky s dvojkami a tím si vytváří nekonečné drama života.
Teprve až jednička vyléčí sama sebe ze svého idealismu a dětské naivity a až dvojka pochopí že vztah a citové pouto a blízkost není nebezpečná, ale naopak velmi vyživující potom může vzniknout něco krásného co stojí mimo obě kategorie.
Třetí tip vztahu je teprve ten pravý a má nějaký význam.
Tím je sdílení společné radosti ze života, společná i vzájemná služba jeden druhému i ostatním.
K tomu je ale třeba vyléčit v sobě
1. Idealismus a dětskou naivitu
2. Touhu po výjimečném vztahu
3. Strach z blízkosti
4. Nedůvěru v druhé lidi
5. Sebeobviňování
6. Nepřiměřená očekávání od druhých lidí
7. Neochotu věci řešit a otevírat ve vztahu závažná témata
8. Schopnost přehánět a vidět věci takové jaké nejsou
A hlavně přestat čekat a začít žít.
On se k Vám už časem někdo určitě přidá.
Přidat komentář