Ve středu 16.srpna, chvíli před polednem, nastává novoluní. Slunce se s Lunou spojuje ve znamení Lva, kousek od nich zatápí pod kotlem Lilith, nedaleko se producíruje Venuše, duchem trochu nepřítomná, a ještě stále promítající si neustále nějaké dávné příběhy z minulosti, a v neposlední řadě nám tu úřaduje Uran z Býka, chvilku před zastávkou, který usoudil, že jsme opět trochu moc uvízli ve svých zvycích a programech, takže nám přišel přinést do života trochu vzruchu a chaosu. Aby toho nebylo málo, tak Merkur začal velmi výrazně zpomalovat, a to takovým způsobem, že se bude více než týden zdržovat na jednom stupni. Snad jen pracovitý Mars v Panně, který ví, jak s Uranem v Býku vyjít, by nás z toho mohl dostat. Ale…kdo ví.
Ingredience na kosmický guláš už máme…teď ho jen uvařit a zjistit, zda se to vůbec bude dát jíst. Upřímně, většinou se mám tendenci v některých záležitostech dost opakovat, zpravidla v těch, ke kterým mám sám blízko, které rozezní moje struny. Dnes se budu hodně opakovat v tom, že máme před sebou obrovskou šanci ke změně. K radikálnímu řezu, k tomu doslova odhodit naši dávno nepotřebnou zátěž a zkusit to jinak. „Udělej to jinak“, je asi nejpodstatnějším apelem všech těch planet dohromady. Ve smyslu: drž si to své, svůj vnitřní oheň, ale nepodléhej egu a neujížděj na sobě, spíš to jen tak zábavně pozoruj. A nezapomeň se tomu smát. Buď připraven na to, že se některé záležitosti odbrzdí a už je nepůjde jen tak zastavit. Už to nepůjde z ega „já chci, a tak to tak bude“. Změna je jako lekce od vesmíru, od Boha – můžeme proti tomu protestovat, můžeme vzdorovat, anebo to můžeme přijmout a zkusit hrát s kartami, které nám byly rozdány, a ukázat všem velkej fakáč. Přijde doba, kdy budeme doslova surfovat na vlně novosti, chaosu a nepředvídatelnosti, proto je důležité, abychom si drželi balanc. Ano, někteří to vzdají hned na začátku, jiným ta změna nepřinese neuvěřitelné příležitosti, ale spíš narušení jejich klidu, zboření jejich dogmat a myšlenkových báboviček, nepokoj a obrovskou nejistotu. Pokud přijdete o všechny své domnělé jistoty, co vám zbyde?
Fígl je v tom, že nepřicházíte o jistoty, ale pouze o „síly zvyku“, o okovy, vězení, kterými jste se sami dobrovolně omezili. Přicházíte o pečlivě vybudované obranné mechanismy, o všechny ty dětské hry, o své divadelní představení, přetvářky a lži, kterými jste možná obalamutili ostatní lidi, ale sebe bohužel ne. Uran a ostatní planety vám zboří a seberou jen to, co už mělo dávno zůstat v propadlišti dějin. Čeho jste se měli dávno vzdát. A Lilith se postará o to, aby to šlo patřičně hluboko a až ke kořeni samé autenticity.
Na jiné úrovni, si nesete nějakou obrovskou ránu, která vychází z pocitu osamění, z pocitu oddělení, z toho, že jste na nějaké úrovni nepřijali tuto existenci za svou, že jste nepřijali, když ne Boha, pak aspoň cosi jako vesmírný řád jako základ. Nemusíte věřit v Boha, ale v řád je docela záhodno věřit, tím spíš, že ho celý život zakoušíte a poznáváte a víte na nejhlubší úrovni některé věci. Tento pocit může být jak „Bože můj, proč jsi mě opustil?“, tak pocit nějaké zvláštní díry v životě, kdy jsme toužili po blízkosti, a matka/otec/partner(ka) tam pro nás nikde nebyli. Taky v tom je, už jako následek, odstřihnutí se od emocí a pocit, že cokoliv iracionálního a příliš emočního, je zkrátka nebezpečné.
Je možné, že teď to všechno vyplave na povrch. Nebraňte se tomu. Nebojujte proti tomu. Nad životem se nedá vyhrát. Jen to sledujte, sledujte své strachy, sledujte, co se stane, když to doopravdy vzdáte, když si připustíte „už to nemůžu dál držet, už to není v mé moci“… Pak totiž přijde odpověď „Taky to ve tvé moci být nemusí. Nemusíš se vším tím brodit sám. Máš kolem sebe celý svět, ostatní bytosti. Zkus konečně jedno vylézt z těch příšerných hradeb ega a spojit se s druhými. Se světem, se životem, s Bohem, s Jednotou. Protože pokud tohle není tím cílem, který nám planety tak krásně ukazují, pak už fakt nevím, co…
Přidat komentář