„Přála bych si, abych za oponou „šílenství“ mohla dělat, co se mi zlíbí. Potom bych po celý den aranžovala květiny, malovala bych; bolest, lásku a něhu, smála bych se, tak moc, jak se mi chce, hloupostem ostatních, a všichni by říkali: Chudinka, ona je blázen! (Především bych se smála své vlastní hlouposti.) Vybudovala bych si svůj vlastní svět, který, dokud bych žila, by byl v souladu se všemi světy. Každý den, hodina nebo minuta, kterou bych žila, by patřila mně a všem ostatním – moje šílenství by nebylo únikem z „reality“.
– Frida Kahlo
Přidat komentář