K zamyšlení
POKUD BYS TAK ŽIL ….
Pokud tě doprovází stálá nespokojenost, když nemůžeš najít svůj klid a pohodu, zauvažuj nad následujícím:
Na konci svých sil ti možná dojde, že se ve skutečnosti nemusí nic změnit.
Složíš zbraně a přestaneš bojovat sám se sebou.
Necháš vše tak, jak je a přestaneš odporovat tomu, co je.
Přestaneš si dělat starosti s tím, co se může a nemůže stát a tím se doopravdy uvolníš.
Budeš se cítit příjemně a lehce a zažiješ mír uprostřed konfliktu.
Přestaneš se snažit o to, aby se něco dělo a také se přestaneš honit za štěstím a svobodou.
Tím se zbavíš utrpení, dostat se někam jinam než kde právě jsi.
Naučíš si přát, aby vše mohlo přicházet a odcházet přesně tak, jak se zrovna děje.
Nepřeješ si, aby lidé byli jiní, než jsou.
Všechno a všichni jsou totiž dokonalí takový, jací jsou.
A přijmeš sebe v celé své parádě!
„Je v pořádku, že se zrovna TEĎ tak cítím“ se stane tvou novou mantrou.
A na závěr něco, co si čti každý den, zapamatuj si to, ať se to stane tvým osobním náboženstvím:
KLID NAJDEŠ JEN KDYŽ POCHOPÍŠ, ŽE TO, CO JSI, JE TO, K ČEMU JSI BYL PŘEDURČEN BÝT.
Karel Spilko
Přidat komentář