Aktuálně na nebi…

Dnes, ve čtvrtek, v den Jupitera, právě teď v 17:55 začíná a zítra v 18:49 končí dvanáctý lunární den, jehož symbolem je Srdce, pulzující centrum naší existence. Jeho význam dalece přesahuje pouhou biologickou funkci, stává se zrcadlem emocí, duše a esence lidského bytí. Pomíjivost se prolíná s věčností a nutí nás k zamyšlení nad podstatou lásky.

V koloběhu života se setkáváme s pomíjivostí na každém kroku. Fyzická schránka, která nám slouží jako domov, se s časem mění a chřadne. Materiální statky, po nichž toužíme a které nám přinášejí potěšení, ztrácejí svůj lesk a stávají se pouhými vzpomínkami. Životní styl, na který jsme si zvykli a dává nám pocit jistoty, se může rázem rozplynout v proudu neočekávaných událostí. Nic z toho, co nás obklopuje, nám nepatří a nemůžeme si to udržet navždy.

V tomto světě plném pomíjivosti se však nachází něco trvalého, něco hlubšího a odolnějšího než všechny vnější aspekty našeho života: láska.

Láska je to, co nás spojuje s ostatními lidmi a s celým vesmírem. Je to láska k životu, láska k sobě samému a láska k druhým. Je to láska, která je přítomná, když všechno ostatní přichází a odchází. Je to láska, která existuje sama o sobě.

Věčná láska, která v nás dřímá, je neměnná a nepodléhá vnějším vlivům. Je esencí naší identity. Je to síla, která dává našemu životu smysl. Tato láska nezávisí na vnějších okolnostech, jako jsou romantické vztahy či manželství. Existuje v nás samých a je dostupná bez ohledu na naši životní situaci.

Dnes je čas obrátit se do nitra a naslouchat tepu srdce. Síla blížícího se úplňku se aktivuje a vesmír nám dává čas připravit se na další vlnu vibrační intenzity. Intuice, náš tichý průvodce, nás vede a chrání. Otevíráme srdce čistotě a ve své zranitelnosti nacházíme bezpečný přístav. Stačí jen zpozornět, naslouchat rytmu a nechat se jím vést.

Opravdová moudrost mluví prostými slovy, ale je třeba mít na paměti, že její rodnou řečí je ticho.