Myšlenka na dnešní den
„Když přijdeme o někoho milovaného,
neudělejme tu chybu,
že z úcty k jejich odchodu
budeme žít po zbytek života ve smutku,
nebo v ústraní.
Už kvůli nim žijme ještě více živě
než kdy předtím.
Kdyby mohli, určitě by nám řekli:
„Všechnu lásku, kterou jste od nás dostali,
proměňte ve vděčnost.
Tou lásku, kterou jsme vám dali,
zažeňte smutek.“
Láska je energie, tak mocná, tak všeobjímající,
že když odejde z toho světa člověk,
ke kterému jsme cítili všechnu svou lásku,
stáváme se nádobou s nevyčerpatelným zdrojem energie,
která najednou nemá dosud známé nasměrování.
Použijme ji.
Použijme ji k tomu, abychom zářili ještě jasněji
nebo dokonce hlasitěji než kdy předtím.
Sdílejme lásku, kterou jsme cítili k onomu člověku,
s ostatními výjimečnými lidmi v našem životě.
Neboť láska je nevyčerpatelná. Nikdy neskončí.
Kdyby mohli, určitě by nám řekli:
„Postarejte se o to, aby můj čas na této planetě nesl své ovoce. Aby nepřišel nazmar.
Ze vší lásky, kterou jsme spolu sdíleli, vytvořte ještě více lásky a ne více bolesti.“
Možná se nám nedaří pohnout z místa.
Najít způsob, jak žít bez nich.
To je přesně ta chvíle.
Ponořme se do lásky.
Ať jsou přítomni ve všem, co děláme.
Ať je láska, kterou jsme spolu sdíleli,
naším hnacím motorem.
To by si přáli.
Vyprávějme jejich příběhy,
vyslovujme jejich jména,
vnímejme jejich lásku – a sdílejme ji dál.
Nedovolme, aby bolest z jejich odchodu
zastínila lásku, kterou jsme společně vytvořili, když žili.
Tím dáme jejich životu smysl.
Pamatujme, že zármutek je cena,
kterou platíme za to, že hluboce milujeme.
Čím silnější je láska, tím hlubší je zármutek.
Ale láska, láska nakonec vždy zvítězí.
~ Donna Ashworth
Český překlad: Kateřina Grofová / FB Na konci dechu
Přidat komentář