Nová kniha Osha o tantrickém přístupu k životu

Milí přátelé,

kniha od Osha Tantrické prožitky s podtitulem Evoluce prostřednictvím lásky je typicky „oshovská“, plná láskyplného humoru, příběhů, ale zejména Pravdy skryté za slovy. O víkendu jsem se do ní u vody začetla natolik, že jsem ani nevnímala sílu slunečních paprsků, a tak  se mi teď nejen “ zapalují lýtka“, ale mám spálená i záda.

Základním tématem těchto promluv mistra Osha je tantrický přístup k životu, jenž je založený na radosti, prožívání života naplno, beze strachu a obav, ale též bez iluzí. Je to naprosté propojení s existencí, která člověku nabízí nekonečně mnoho darů, ale lidé je většinou nevidí a nedokážou ocenit. Osho využívá dávný indický zpěv nazvaný Sarahova píseň pro krále, jehož jednotlivé sútry ukazují cestu od běžného průměrného života k vyšším duchovním úrovním. Je to píseň člověka, který opustil výhodné místo u dvora a našel si zvláštního gurua kovářku vyrábějící šípy. K údivu všech lidí, kteří ho považovali za velkého mudrce, s ní pak žil na pohřebišti a zpíval a tančil. Jeho píseň je určena králi, jenž se ho snažil přemluvit, aby se vrátil k bývalému způsobu života. Ale Saraha mu ukázal, co je skutečný život prožívaný s radostí a nadšením. Osho na těchto sútrách objasňuje skutečnou podstatu tantry, která bývá na Západě často mylně chápána jako sexuální praktika, ale ve skutečnosti je sex pouhým odrazovým můstkem k nejvyšší úrovni života propojeného s celou existencí. A pouze takový život má skutečnou hodnotu a je oslavou každého přítomného okamžiku.

Tantra říká, že k transformaci dojde v okamžiku, když přijmete celé své bytí… náhle se cosi změní a tam uvnitř, kde byl neustálý ruch a shon, se ozve melodická a harmonická hudba. Tato Oshova slova uvádějí soubor jeho promluv zaměřených na duchovní nauku zvanou tantra. Osho objasňuje její nesmírnou moudrost na zpěvu indického mudrce Sarahy, jenž žil v 8. Století a vzdal se života na královském dvoře, aby mohl žít s ženou, která vyráběla šípy. Inspirovala ho její soustředěnost a schopnost žít v přítomném okamžiku, což je samotný základ tantry patřící mezi „věčná náboženství“. Osho zdůrazňuje, že praktické využívání této nauky vede k celistvosti bytí, a proto je tak přínosná v dnešním světě, který svými požadavky a falešnou morálku v lidech vyvolává pocit rozpolcenosti. Tantra nic nerozděluje a ukazuje, že pokud člověk žije naplno, jsou všechny činnosti posvátné, ať je to mytí nádobí, řízení auta nebo milování. Osho svým osobitým způsobem spojujícím moudrost a humor ukazuje, že tantra se týká všech oblastí života a dokáže člověka povznést do výšin svobody a vědomí.

Ukázka z knihy č.1 :

„Dát přednost pohodlnému životu před radostí je naprostá hloupost, protože  takový pohodlný život není nic jiného než pohodlná smrt. Když žijete v pohodlí, můžete v pohodlí i zemřít, ale opravdovou chuť života poznáte jen tehdy, když se budete radovat a oslavovat na plné obrátky, aby vaše pochodeň plála na obou koncích. Třeba to bude jen malý okamžik, ale je v něm obrovská intenzita, úplnost a celistvost…A toho dosáhneme jen díky pozorování sebe sama. To je jedna z nejmocnějších transformativních sil.

Začnete se pozorovat. Neplýtvejte energií na pozorování druhých – je to mrhání. Nikdo vám za to nepoděkuje, je to nevděčný úkol, a navíc tím lidi urazíte, protože nikdo nemá rád, když ho druhý pozoruje. Každý touží po soukromí. Všichni chtějí mít svůj soukromý život a je jedno, zda jde o hodného, nebo zlého člověka, zda je hloupý nebo moudrý. Proč jim do něj zasahovat? nešmírujte je, nedívejte se klíčovou dírkou, nesledujte je. Je to jejich život. Pokud je baví žít pořád stejně a hrát stejné hry, ať je hrají. Takže za prvé, přestaňte pozorovat druhé a zaměřte energii na sebe. Takové pozorování mívá úžasnou transformativní sílu. Když pozorujete sebe, věci se začnou měnit. Vidíte, jak se zlobíte, a jednoho dne náhle zjistíte, že zlost už nemá tolik energie jako dřív, už nemá tolik síly. Pozorujte-li sami sebe, brzy zjistíte, že negativní věci postupně slábnou a pozitivní jsou živější. Zoufalství zmizí a do vašeho života vstupuje blaženost a vy se víc usmíváte, občas i jen bezdůvodně, a máte smysl pro humor. Zmizí starý ztrápený obličej a zrosí se usměvavá tvář. Berete život s nadhledem a hravostí. Jste stále nevinnější, důvěřivější a méně pochybujete.“

Ukázka z knihy č.2 :

„Nikdy jsem nenarazil na skutečný problém a přitom jsem vyslechl tisíce lidí, kteří měli tisíce problémů. Ještě nikdy jsem se nesetkal s opravdovým problémem a myslím, že se to ani nestane, protože skutečný problém neexistuje. Problémy si vytváříme. Jsou určité situace, ale nejsou problémy. Problémy jsou výklady situací. Táž situace může být pro jednoho problém, ale pro druhého nikoli. Záleží jen na tom, zda si problém vytvoříte, nebo nevytvoříte, jinak žádné problémy nejsou. Existence problémy nevytváří, problémy jsou v mysli lidí.

Zkuste to, až příště někam pojedete a cestou narazíte na problém. Vnímejte danou situaci s dostupem a problém pozorujte. Opravdu existuje, nebo jste si ho vytvořili? Důkladně ho zkoumejte a najednou zjistíte, že se nezvětšuje. Čím víc energie na pozorování vynaložíte, tím je menší. A pak nastane chvíle, kdy už není – a vy se všemu od srdce zasmějete.

Kdykoli máte nějaký problém, pozorujte ho. Problémy jsou fiktivní a neexistují. Obejděte  ho, podívejte se na něj ze všech stran – co to vlastně je? Je to přízrak. Je tu jen proto, že jste ho sami chtěli. Požádali jste o něj, a tak tu je. Pozvali jste ho, proto tu je.

Lidem se však nelíbí, prohlásíte-li, že jejich problém problémem není. Nemají to rádi. Cítí se pak špatně. Když jejich problémy vyslechnete, cítí se skvěle. Psychoanalytici učinili největší objev tohoto století. Psychoanalytik nikomu ve skutečnosti nepomáhá – možná jen sám sobě, ale nikomu jinému. Nemůže. A přesto za ním lidé chodí a platí mu. Jsou šťastní, protože bere jejich problémy vážně. Vyvstane-li problém, jdou k psychoanalytikovi a on je vyslechne a tváří se vážně, jako by problém skutečně existoval. Nepochybuje, že trpíte, a začne na problému pracovat a analyzuje ho. A trvá to celé roky!

Pomocí psychoanalýzy se ale problém nevyřeší ani za spoustu let, protože ten problém nikdy neexistoval – jak by se dal vyřešit? Dlouhá psychoanalýza vás vyčerpává natolik, že se po čase přestanete daným problémem zabývat a najdete si nějaký jiný. Jednoho dne si řeknete: „No vida, už ten problém nemám.“ a poděkujete psychoanalytikovi. Ale vaši ránu zahojil čas. Psychoanalýza za to nemůže. Ovšem někteří lidé nechtějí jen čekat a pozorovat.

Když do zenového kláštera přivedete pomateného člověka, posadí ho do kouta malé chýše, která je daleko od kláštera, dají mu jídlo a řeknou: „Tady seď a buď v klidu.“ Nebaví se s ním, nosí mu jídlo, starají se oněj, ale jinak se o něj nezajímají. A do tří týdnů se stane přesně to, co psychoanalytikovi trvá tři roky. Za tři týdny ten člověk vyjde ven a řekne: „Problém zmizel.“ Pomocí psychoanalýzy se ale problém nevyřeší ani za spoustu let, protože ten problém nikdy neexistoval.

Jak se můžete problému vyhýbat, když s ním strávíte tři dny? Nikdo nic neanalyzuje, takže vás nic neruší a nerozptyluje. Psychoanalytik vás neustále rozptyluje. za tři týdny problém sám zmizí, ale pokud má podporu psychoanalytika, trvá to tři roky a někdy ještě déle. Záleží na tom, kolik máte peněz. Jste-li hodně bohatí, může problém trvat celý život. Je to dáno tím, co si můžete dovolit. Chudí lidé tolik problémů nemívají. Bohatí trpí – mohou si to dovolit. Hrát hru na schovávanou je baví. Chudák se bavit nemůže, protože si takovou hru nemůže dopřát.

Až budete mít příště nějaký problém, pozorujte ho a pronikněte do jeho hlubin. Ale neprovádějte analýzu. Nemusíte ho analyzovat, protože analýza by vás rozptylovala. Jakmile začnete problém analyzovat, přestanete ho pozorovat. A začnete se ptát, z čeho pramení. Z vašeho dětství, ze vztahu s matkou nebo otcem? V tu chvíli sejdete z cesty a už samotný problém nevidíte. Freudovská psychoanalýza je ve skutečnosti hrou mysli a hrají ji skuteční odborníci.

Nevěnujte se příčinám. Není to třeba, protože žádné příčiny neexistují. Nevracejte se do minulosti, protože tím se současnému problému jen vzdálíte. Vnímejte ho jako něco, co je v přítomnosti, a pronikejte do něj, ale nepřemýšlejte o příčinách a důvodech. Jen  ho pozorujte tak, jak je, a s překvapením zjistíte, že když ho pozorně sledujete, začne mizet. A budete-li v tom chvíli pokračovat, vytratí se úplně.

Problémy neexistují. My si je však vytváříme, protože bez nich nedokážeme žít. To je jediný důvod, proč to děláme. Když má člověk problém, může se jím zabývat a je šťastný. Konečně má co dělat. Bez problémů se cítíte osamělí a prázdní – co byste si bez problémů počali?

Představte si, že jednoho dne se objeví Bůh a řekne: „Od této chvíle už nebudeš mít žádné problémy – je konec! Všechny problémy zmizely.“ Co budete dělat? Jen si to představte. Lidé budou naprosto bezradní. Začnou se na Boha zlobit. Řeknou: „To není požehnání! Co teď budeme dělat, když nemáme problémy?“ Energie přestane proudit a vy budete mít pocit stagnace. Problémy vás udržují v pohybu, takže můžete jednat, doufat, toužit a snít. Problémy člověka neustále zaměstnávají.

Když se ničím nezabýváte a dokážete se zklidnit, jste ve stavu, kterému se říká meditace. Nezaměstnaná mysl, jež si vychutnává okamžiky klidu, je meditativní mysl.

Začněte si takové chvíle užívat. I když nějaký problém máte – já říkám, že nic takového neeexistuje, ale vy to tak prostě cítíte -, odložte ho stranou a řekněte mu: „Musíš počkat, teď je na řadě život. Já tě někdy vyřeším, ale teď musíš ustoupit, abych měl prostor a nemusel nic řešit.“ Dopřejte si pár okamžiků, kdy se ničím nezabýváte. Jakmile si je začnete vychutnávat, sami zjistíte, že problémy si vytváříte jen vy sami, protože jste se neuměli radovat z krásných okamžiků klidu a zaplňovali jste prázdná místa problémy.

Pozorovali jste se někdy, když sedíte v místnosti a nemáte co dělat, začnete být nervózní, máte z toho nepříjemný pocit a jste neklidní. Zapnete rádio nebo televizi nebo začnete číst noviny, které jste od rána četli už třikrát. A není-li jiná možnost, tak prostě usnete, abyste mohli vytvářet sny a zase se něčím zaměstnávat. Nebo začnete kouřit. Všimli jste si toho? Když nemáte co na práci, je velmi těžké prostě jen být.

Ještě jednou opakuji: žádný problém neexistuje. Faktem je, že v životě žádné problémy nejsou. Pokud je chcete mít, klidně si je mějte – užívejte si je s mým požehnáním. Ale pravdou je, že žádný problém není.

Život není vůbec problém, je to tajemství, které se má žít a užívat. To vy si problémy vytváříte, protože se bojíte žít a naplno si užívat života. Problémy vám poskytují ochranu proti životu, radosti, lásce. Můžete si říkat: „Jak se mám radovat, když mám tolik problémů? Mám spoustu potíží, jak tedy mohu někoho milovat? Jak můžu tančit a zpívat, když mám tolik problémů? To prostě nejde! Vždycky si najdete důvod, proč nemůžete zpívat a tancovat. Problémy vám nabízejí úžasnou příležitost, abyste se tomu mohli vyhnout.

Pozorujte problémy a zjistíte, že jsou fiktivní. Když máte nějaký problém a zdá se vám reálný, je to v pořádku. Proč říkám, že je to v pořádku? Protože jakmile máte pocit, že je to v pořádku, problém zmizí. Když mu řeknete:  „Je to v pořádku,“ přestali  jste mu posílat energii. Přijali jste ho. A když ho přijmete, přestane být problémem. Problém může být problémem, jen když ho odmítáte a říkáte, že by neměl být. On je, ale neměl by být – a tím ho posilujete.

Jedinou možností, jak se zbavíte takzvaných problémů, je přijímat život takový, jaký je tady a teď, radovat se a užívat si ho. A další okamžik bude stejně radostný, protože vy budete stále veselejší  a šťastnější. Pořád budete mít svá omezení a vždy nastane nějaká situace, z níž se dá vytvořit problém, pokud vám to vyhovuje. Jestli problém vytvářet nechcete, tak to prostě nedělejte.

Dnes už je jasné, že příliš nepomáhá ani primární terapie. Lidé při ní mohou křičet – určitě mají lepší pocit, protože se mohou vyvztekat. Můžou to ze sebe vyzvracet. Cítí se lépe, protože se jim trochu uleví a nevláčí tak těžké břemeno, ale za pár dní eufórie vyprchá a zase jsou stejní, zase v sobě všechno hromadí. A znovu jdou na terapii – několik dní se cítí lépe a pak jsou na tom úplně jako dřív…

Dokud nepochopíte, že si nemáte vytvářet problémy, budete to dělat dál a dál. Můžete chodit na setkání skupin, můžete dělat primární terapii, můžete navštěvovat tisíce různých sezení a po každém se budete cítit skvěle, protože se zbavíte určité zátěže – ale neodstraníte mechanismus, který ji vytváří. A tak se zatížíte znovu, takže vaše snaha nebyla celkově k ničemu. Poskytla vám jen malou pauzu na odpočinek. Já se tu snažím zbavit problémy samotných kořenů. Prosím, nevytvářejte je. problémy nejsou, neexistují.

Všichni jsou nešťastní v přítomnosti a šťastní kdesi v budoucnosti – ale jak můžete žít v budoucnosti? Teď jste nešťastní a myslíte si, že potom budete šťastní. Ale žádné potom neexistuje, všechno je jenom teď.  Vždycky je všechno teď a tady ! Potom existuje jenom ve slovníku. Nic takového není – pořád je jen teď, protože potom neexistuje.

Já o zářné budoucnosti nepřemýšlím. Nedokáži si představit, že by mohla být lepší než přítomnost. Jak by mohla být krásnější než to, co je teď, v přítomném okamžiku? Může být existence šťastnější a radostnější než v tuto chvíli? Dívejte se kolem sebe. Proč myslíte, že pak budete šťastnější a radostnější? Všechno je to další trik mysli, která se snaží vyhýbat přítomnosti, abychom dál přemýšleli o budoucnosti, abychom neviděli přítomný okamžik. Ale nic jiného než přítomnost není. „

 

Co na to říkáte, moji milí,  také s vámi Pravda schovaná za  těmito slovy  rezonuje?

Tak teď zbývá jen maličkost…tuto Pravdu žít.

Kéž se tak stane!

Sofie

 

Pro www.novoucestou.cz  připravila Sofie H. Pokud máte zájem příspěvek kopírovat, prosím připojte i tuto poznámku. Děkuji.