„Květina nesní o včele.
Rozkvete a včela přiletí.“
…ačkoliv objevujeme a prožíváme radost s ostatními, svou schopnost radovat se si neseme jako tobolku s nektarem v naší vlastní hrudi. Našim nejhlubším posláním je zakořenit se dostatečně v tomto životě tak, abychom mohli otevřít své srdce světlu zkušenosti, a kvést. Protože v květu přitahujeme ostatní. Tím, že jsme skutečně a do důsledků tím, kým jsme, uvolňujeme vnitřní vůni, která zve ostatní, aby ochutnali z našeho nektaru. A potom jsme všemi milováni.
Věnujeme-li se našemu vnitřnímu růstu, stáváme se záhadně přesně tím, kým jsme, a jako tulipán, jehož okvětní plátky lákají včely, náš duchovní růst přitahuje spoustu milujících, kteří jsou skutečnější než všechny naše fantazie. Tak vesmír pokračuje – skrze nečekaná spojení rozkvetlých duší.
Pokud tedy můžete, nechtějte být někým jiným, ale buďte sami sebou a uvidíte, že láska se objeví přesně v tu chvíli, kdy začnete milovat sami sebe.
Mark Nepo
Přidat komentář