Jasnost a moudrost srdce

Konfucius prostřednictvím Barbary Bessen, listopad 2013

 

Hlásím se vám z jasných vyšších úrovní moudrosti. Jsem Konfucius. Divíte se, že o mně slyšíte skrz Barbaru? Jsem ten, kdo je skrz ni vždy přítomen při každém channelingu.

Když se nějaká entita z našich řad ohlásí s poselstvím a předáním energie, pak to nikdy není jediná instance, nýbrž celá skupina. Jsme známí také pod názvem „Velké bílé bratrstvo“. Někteří z vás by možná namítli, že to je už staré společenství, které tu sloužilo za dřívějších dob temna. My však v této formaci, v tomto společenství stále působíme. I když se doba vnějškově jeví jako modernější, pravda i moudrost vesmíru zůstává pořád taková, jaká vždy byla, stálá a neměnná. Jsme pořád ve službě a někteří z nás si vzali za svůj cíl, že budou pokračovat ve vlastním vývoji a sbírat nové zkušenosti až tehdy, až učební planeta Země a poslední hledající bytosti naleznou svou cestu, resp. opustí tuto školu.

Škola pozemské duality se nyní bude pomalu uzavírat. Je to jako kdyby všichni, kteří chtějí složit závěrečné zkoušky, zahájili studium v posledním ročníku. Ti ostatní, kteří ještě do posledního ročníku nepostoupili, si vyhledají nové školy, nová místa pro své působení. Pevně jsme si předsevzali, že každému, kdo vystrkuje tykadla z duality do hlubšího  bytí, nabídneme pomocnou ruku, poskytneme ochranný doprovod a pomoc při důležitých problémech, jež  nyní vyvstávají. Zejména tehdy, když to vypadá, jakoby se Země topila ve válkách, nebezpečných situacích a nejistotě. Strach, hněv, bezmoc, nepochopení a obviňování těch, kteří jsou u moci, visí ve vzduchu jako mlžný opar a zamořuje jasný výhled do budoucna i na život jako takový. Jakoby něco zakalovalo výhled a bránilo jasnému pohledu.

I když to může vypadat jako záměr těch, kteří ještě drží moc ve svých rukách, přesto má každý jednotlivec, jenž pobývá na této učební planetě, možnost sám vytvářet učební látku i podmínky, resp. může je ovlivňovat. Říká se tomu také svobodná vůle. Dříve bylo mnoho inkarnovaných bytostí zcela pohlceno utvářením a uchováním základních podmínek k životu. Nyní jde o to pozvednout tyto atributy do nové formy a na novou úroveň. Do popředí se nyní dostávají principy tvoření samy o sobě – láska, toto skutečné bytí, jež  může tvořit cokoli bez velké námahy a síly. V současné době velké transformace jsou tyto principy tvoření téměř na dosah. Je třeba je však nejprve rozpoznat; člověk si musí věřit, důvěřovat sám sobě, že je tvůrcem.

Temnota, jež částečně zahalila tuto planetu, není skutečností Nejvyššího stvořitele, je dílem bohů tvůrců, kteří opustili cestu Lásky. Přesto, a to je na tom to zvláštní, zůstala i tato temně vyhlížející cesta zahrnuta v lásce Stvořitele. Rád bych dodal, že tato cesta se už vyčerpala.  Všechna stvoření, která byla kdy vytvořena, se vyznačují rozmanitými fasetami a rozmanitými cestami. Tato planeta je něčím mimořádným, protože způsob učení je speciální součástí jednoho stvoření, které tu kdysi kdosi chtěl vyzkoušet. Otázka, která se tehdy nabízela, zněla: Kam až zajdou naše výtvory ve svém hledání po smyslu života a jak dlouho jim bude trvat, než poznají a přijmou svou božskost?  Jak najdou cestu zpátky do hlubin lásky, do jádra Všeho-co-je? Šlo o to prožít a užít si všechny mimořádné cesty a poznatky a až bude všechno prožito, i ten nejhlubší žal i nejvyšší pocit štěstí – však to dobře znáte – najít zas cestu zpátky do Jednoty. Se zavazadlem plným zkušeností. Tyto zkušenosti měly svůj smysl nebo lépe řečeno z hodnotícího hlediska nebyly otravné ani nešťastné, nýbrž se prostě staly. Jsou to „jen“ zkušenosti. I ty zlé, temné, ošklivé jsou výtvorem Nejvyššího stvořitele, resp. výtvorem jeho bohů tvůrců, jsou jejich prostředky, jimiž chtěli vyzkoušet, co všechno je možné. Buď si toho vždy vědom.

 

Je zcela legitimní v této době protestovat proti nepříjemným záležitostem, zabývat se mocnými a jejich nohsledy a říkat „Ne“. Nezapomeň se však stále soustřeďovat  na své srdce, aby samo tvé rozhořčení nevytvářelo další ošklivé a ničivé myšlenky a aby sis těmito myšlenkami  neotravoval své dny. Je dobré být si vědom, jak je Země v této době řízena těmi, kteří hledí jen na vlastní výhody a mají zájem o vaši energii, kterou dokonce i rádi vysávají. To vše však nezměníš vnějšími aktivitami, protože Nová Země plná světla začíná ve tvé vlastní moudrosti. K tomu potřebuješ jasnost, to je to nejdůležitější v této době transformace. Musíš mít sám v sobě jasno, co chceš, jaké kvality života na této planetě si představuješ a svým způsobem je promýšlet a žít. Musíš mít sám v sobě jasno, co už nechceš a odpovídajícím způsobem už tím nežít. Tvá vnitřní jednota, k níž stále víc spěješ, bude tuto jasnost promítat navenek a tím i infikovat ostatní.

 

Samozřejmě jsou s tím spojeny také procesy poznávání a nalézání. Nalezení tvého malého knoflíku,jenž jiní stiskávají, aby tě připravili o tvou jasnost. Dělají to, protože oni sami si stále ještě hrají v dualitě a chtěli by tě mít u toho. Vezměme si za příklad klevety, drby, pomluvy, o které už neusiluješ ani nemáš zájem. Nechceš už zasahovat do života jiných, hodnotit je a  poskytovat tak nový materiál. Okolo tebe se však budou vždy vyskytovat tací, kteří tě budou lákat, aby ses toho zúčastnil. Je to jako závislost, která patří k životu na Zemi, k silné dualitě. Proto by pro tebe v tomto okamžiku měla být jasnost nejbližším cílem. Nevěřil bys, kolik drobných nevyjasněností ještě zůstává ve tvém poli. Je třeba si stále uvědomovat, co chceš prožívat právě teď.

 

Jasnost má málo společného s nižším rozumem, který rád řídí každodenní život. Jasnost je pohled vycházející ze srdce. Kvalita hodnocení srdce stojí nade vším. Je to hodnocení, které vlastně žádným hodnocením není. Zde v této pozemské době, v tomto kvadrantu fyzického universa, nelze ještě tuto kvalitu prožívat v její úplnosti. Je to spíš jako kombinace lidské logiky, vyšší moudré logiky a síly lásky, té síly, která vše kauzálně stvořila a nic nehodnotí. Pokud bys chtěl žít jasností srdce v celé její úplnosti, nebyl bys už schopen utvářet si svůj každodenní život. Skutečně by to pro tebe nebylo možné, protože tvůj náhled na věci nelze kombinovat s žitím tady a teď. Neviděl bys v tom smysl a nechtěl by ses toho účastnit. Proto je jasnost srdce, možná právě v tomto okamžiku, cestou, která ti pomáhá jasněji a jemněji procházet probouzením a víc směrovat svůj život na Lásku.  

 

Jsem znám jako mudrc, má přítomnost je spojována se skromností a soustředěností nasměrovanou na určitý bod. Moji dřívější žáci, i v době, kdy jsem ještě žil na fyzické Zemi, znali mou trpělivost, kterou jsem měl pro všechny, kteří se těmito tématy zabývali. Vnější shon a chaos, vytvářející dualitu, vždy odváděly člověka od jeho středu a skutečně důležitých témat. Mnozí tvrdí, že tento zmatek činí život zajímavějším, takže pak stojí za to žít. Kdo z vás si však ještě pamatuje na život mimo dualitu, na hluboký pocit Jednoty, jenž člověkem pronikal? Láska sama o sobě je to, co nás přivádí ke skutečným kvalitám všezahrnujícího života. Je hezké si zde na dualistické úrovni hrát a sbírat zkušenosti, avšak jen pro určitou část celého velkého bytí, jímž jsi. Zkoušej se rozpomenout, jaké to je hrát si na vyšších úrovních a tvořit, vnímej radost a extázi, která s tím může být spojena. Nejsou srovnatelné s životem tady.

 

Nyní v této době se mnohým z vás naskýtá šance udělat velké skoky a znovu dobýt vyšší světy. K tomu je však nepostradatelná jasnost srdce. Nahlížej do svého nitra, vnímej  moudrost, kterou v sobě máš, která byla jen skryta, protože by ti tu dřív byla na překážku. Nyní však probleskuje ven a touží být integrována do tvého pozemského života. Jasnost ducha a srdce jsou klíčem k tvému božskému bytí.

Můžeš se na ně rozpomenout, dostat se k nim skrz jednoduchost a ticho.Naslouchej svému nitru, naslouchej svému dechu a bušení srdce, vnímej mezi nimi ticho stvoření. Rozpomínej se, uvědomuj si je a nech se vést vyššími světy, abys, jak můj přítel Kryon rád říkává, ještě jasněji žil jednou nohou v dualitě a druhou v interdimenzionalitě a tím mohl přinášet do duality svou božskou jasnost a moudrost.

Nuže, je to jako napnout luk a přesně zacílit, abys ve správný okamžik, v božský okamžik, mohl vystřelit šíp. Šíp pak zasáhne cíl, protože lučištník byl soustředěný do svého nitra a díky naslouchání tichu nalezl vhodný okamžik, kdy ho vystřelit. Vnímáš v tom paralely se svým životem? Pozoruj sám sebe, zkoumej své nitro a staň se mistrem lučištníkem!

 

 

V oddané službě k lidstvu

Konfucius

 

Poselství přijala Barbara Bessen v listopadu 2013. Článek je k volnému nekomerčnímu využití, změny v textu nejsou povoleny. Z německého originálu

http://www.barbara-bessen.com/konfuzius-channeling-november-2013/ pro www.novoucestou.cz přeložila Jana S.