Snění navrací duši – nová kniha od Roberta Mosse

 

Přátelé, od Roberta Mosse jsem přečetla  již Vědomé snění a Tři „pouhé“ věci, obě knihy mne nadchly, a tak jsem neváhala ani chvíli a když se na pultech objevila jeho nová kniha s titulem Snění navrací duši, hned jsem si ji koupila a přečetla.

Robert Moss, učitel šamanského snění, v této výjimečné knize názorně ukazuje, jak se můžeme stát šamany vlastní duše a uzdravit svůj život. Pro současné léčebné metody jsou velkým přínosem dávné šamanské techniky vycházející z poznání, že v průběhu života můžeme utrpět ztrátu částí své duše – je to ztráta části životní energie a identity – a chceme-li být opět celiství a zdraví, musíme najít vhodné prostředky k uzdravení duše. Moss ukazuje, jak nám sny poskytují mapy, podle nich můžeme putovat na místa, kde najdeme ztracené či ukradené části duše, abychom je mohli navrátit domů. Učí nás, jak se máme spojit se zvířecími duchy, ovládnout větrného koně a vydat se na něm do míst léčení a prožívat dobrodružství v rozsáhlejší realitě. A díky tomu nacházíme cesty k léčení ran minulosti a otevíráme brány k uzdravení duše celé společnosti.

Tato kniha vám ukáže, jak můžete vstupovat do minulých i budoucích životů a prožívat životy svých paralelních já a navrátit se z putování s mnoha poznatky a dary. Moss říká: „Nejde jen o to, abychom udrželi duši v těle a měli na paměti, že jsme „zrozeni z hvězd“ a naše příběhy se odvíjely – a stále odvíjejí – na více časových rovinách. Stejně důležité je rozvíjet duši, abychom pokročili dál a stali se ještě výraznějším ztělesněním vyššího Já.“ A s velkým nadšením nás vyzývá, ať se staneme stvořiteli a vnášíme do tohoto světa stále něco nového.

Ukázka z knihy:

Význam útržků snů

Ptáte se, co máte dělat, když nemáte sny? Vypozoroval jsem, že zapomínání snů je běžný příznak ztráty duše. Je to znamení, že nám chybí schopnost snít, že postrádáme své dětské já. A přesně tak je na tom dnes většina lidí.

Nicméně když slyším, jak někdo říká, že nemívá žádné sny, odmítám ten fakt přijmout. Vysvětlím mu, že ve skutečnosti sděluje, že si žádné sny nepamatuje. Pokud lidé tvrdí, že nemají sny, vybídnu je, ať se zamyslí nad tím, je-li to vážně pravda. A většinou si vybaví, že se jim kdysi v dětství něco zdálo. A jak brzy uvidíte, otevře se tím brána vedoucí k rozpomenutí se na duši a také k jejímu uzdravení.

Než začnete rezolutně prohlašovat, že opravdu žádné sny nemíváte, zvažte, jestli říkáte sobě a druhým pravdu. Dokonce i ti, kteří nemohou vyprávět své noční příběhy, totiž mívají něco, určitý záblesk, útržek, slovo, pocit, smyslový vjem spojený s barvou či písní. Zjistil jsem, že je nesmírně užitečné pohrávat si i s drobnými zbytky z hostiny, na kterou jsme jinak zapomněli. A může to být zásadní průlom do světa snů.

Tak například červená kapka. Žena, která se zúčastnila jednoho mého kurzu začínajícího ranním sdílením snů, kreativním psaním a vyprávěním příběhu byla postupem času čím dál nervóznější. Prožívala velmi složité životní období. Nedávno přišla o práci a měla spoustu dalších starostí. A náhle se ocitla na kurzu, kde si lidé vesele sdělovali své sny, ale ona neměla o čem vyprávět. Řekla nám, že si nic takového opravdu nepamatuje, a po třech dnech, které jsme  strávili vytvářením základů pro sny (požádáním o sny), pořád neměla nic, o co by se s námi mohla podělit.

„Jste si tím jista?“ vybízel jsem ji. „Vsadím se, že když o tom budete chvíli přemýšlet, určitě si vybavíte aslespoň nějaký útržek snu, který se vám v noci zdál.

Zavrtěla hlavou.

Řekl jsem jí, ať to zkusí. „Tak dobře, vyhrkla, „Byla to kapka. Obyčejná kapka. Co vy na to?“

„Kapka? To je velmi zajímavé. Jakou měla barvu?

„Červenou.“

„Byla to kapka barvy? Takové, jakou se natírají domy?“

„Spíš olejová barva.“

„Co vás napadne, když si představíte kapku červené olejové barvy?“

„Paletu své matky.“ A náhle jí myslí začaly proudit vzpomínky. Vybavila si jeden výjev z dětství. její matka byla malířka. Ona žena pronikla do snu a vrátila se do doby, kdy jí bylo asi devět let a stalo se něco strašného a ona zoufale toužila po matčině lásce a pozornosti. Ale když s pláčem vběhla do ateliéru, matka na ni zakřičela, ať jde pryč, a připomněla děvčátku, že ji při práci nesmí nikdy rušit. Dospěli jsme tak do místa hlubokých emocí a potenciálního léčení. Z mlhavé vzpomínky na kapku se dostala tam, kde duše snícího člověka získává energii a obnovuje imaginaci mladé ženy, a zároveň podpořila vyděšené devítileté děvčátko, které se ocitlo v nouzi a potřebovalo poradit, protože při vědomém snění jsme schopni procházet časem.

Není důležité, zda je váš sen pouhý záblesk nebo dlouhý epický příběh, a stejně tak není podstatné, jestli se vám zdal minulou noc, nebo před třinácti lety. Hlavní je, že se může stát vstupní branou k hlubokému léčení duše. Královská cesta uzdravování duše je snem, který se změnil v počátek naší osobní cesty.  A my už jsme teď připraveni a můžeme se po ní vydat.“

Přátelé, toto je moc zajímavá kniha a cenná – nejen svými informacemi o tom, jak dochází k ztrátě duše, respektive její části, ale hlavně tím, že poskytuje návod, jak svou ztracenou část duše znovu získat.

„Pokaždé, když jste si v životě přáli být mrtví, jste poslali kus svého bytí do země mrtvých.“  Ztráta duše může být způsobena  když se cítíme zahanbeni, ublíženi či vyděšeni natolik, že část našeho bytí opustí tělo a už se nevrátí, protože nechce znovu utrpět stejné trauma. Výraznou ztrátu duše utrpěli lidé jako zneužívané dítě, zrazený a opuštěný milenec, člověk truchlící po zesnulém milovaném partnerovi, voják, který prožil šok při výbuchu miny, nebo oběť strašlivé nehody. Ztráta duše může být způsobena i sebedestruktivními návyky – alkohol a drogy doslova vyhánějí důležitou část duše z těla a její návrat je velmi obtížný. Ztráta duše – nebo přinejmenším její dočasná ztráta – může být následkem celkové  anestezie v nemocnici. Ztráta duše bývá způsobena i životními volbami. Když se rozhodneme, že opustíme určitý vztah, domoc, práci, zemi a životní styl, část našeho bytí oné volbě vzdoruje natolik, že se odpojí, a my tím ztrácíme i část životní energie. Duši ztrácíme i ve chvíli, kdy se rozhodneme vzdát se svých velkých snů a odmítneme učinit kreativní kroky, a také v případě, že si nevěříme a nemáme rádi sami. Pokud se bojíme žít naplno, část naší duše odmítne posílat energii, protože je znechucena naším chováním. Irokézové říkají, že když si nevážíme „přání své duše“, duše se od nás odpojí a my jsme pak náchylní k nemocem a nejsme šťastní, protože jsme vykročili na cestu živých mrtvých.  Ztráta duše bývá také způsobena tím, že člověk příliš podléhá někomu, kdo ho chce ovládat. Duše odejde, pokud nevnímáme její přání a úlohy.

Příznaky ztráty duše

1. Nedostatek energie

2. Emocionální otupělost

3. Chronická deprese

4. Strnulost a sklon mít životní situace pod kontrolou

5. Návyky a závislost

6. Nízké sebevědomí

7. Neschopnost oprostit se od minulosti či lidí, kteří už nejsou ve vašem životě

8. Rozpolcenost a mnohočetná porucha osobnosti

9. Obezita nebo bezdůvodné přibývání na váze

10. Násilnické a hrubé chování

11. Neschopnost vybavit si sny

12. Opakováné sny z míst předchozího života nebo pocit odpojení od současného já.

Pokud máte tři a více z těchto příznaků, je to jasné znamení, že trpíte ztrátou životní podstaty a že je načase začít využívat metody k uzdravení uvedené v knize Roberta Mosse. Jednou z cest je Aktivní snění, které obnovuje naši vitální sílu a energii, kterou jsme ztratili v utržených emocionálních zranění, či zlomených srdcí a která se rozpustila v našich pocitech viny nebo v našich závislostech.

S Robertem Mossem a jeho způsobem „práce“ se sny se můžete setkat osobně na seminářích, které pořádá Maitrea.

Ale ještě zpět k této knize…  moc se mi líbí nabádání autora, abychom v rámci svého uzdravování se každý objevil svůj mýtus. Jaký je ten váš? Já miluji Královský mýtus o Usirovi a Eset, fascinuje mě Esetina schopnost milovat;, milovat tak silně, že je schopná probudit lásku i v těch nejzatvrzelejších srdcích. Chystám se  strávit Velikonoce na Šumavě a pod vlivem inspirace Roberta Mosseho si s sebou určitě přibalím knihu Egyptských mýtů a znovu se ponořím do příběhu Eset a Usira, abych tam vědomě hledala souvislosti se svým životem.

Přeji vám krásné snění.

Sofie