„Tma byla nad propastí a Duch Boží vznášel se nad vodami. Tehdy řekl Bůh: Budiž světlo! I bylo Světlo a viděl Hospodin Světlo, že bylo dobré a oddělil je od tmy“. Čteme v první knize Mojžíšově. Od prapočátku trvá toto rozdělení, od prapočátku trvá zápas mezi světlem a tmou. Symbolem světla je slunce, které nejen proniká tmou, ale také zahřívá. Viditelné slunce osvětluje a otepluje tělo, neviditelné slunce osvěcuje a zahřívá duši.
Když se na zemi poprvé objevil zázrak ohně, počali jej lidé uctívat, vidouce v něm očistnou sílu. Později objevili moudří, že v jejich nitru plane tajemný oheň, který nazvali vnitřní slunce.Jako slunce proniká tmou a oživuje tisíceré formy života, tak ozařuje vnitřní oheň temnoty, zahalující nitro člověka. Jako nemůžete bránit nebeskému slunci, aby ozařovalo svět, tak nesmíte bránit vnitřnímu slunci, aby vás prozářilo a osvítilo.
Na zemi je mnoho ohňů. Ve vesmíru jich je nespočet. Ve vašem nitru září jeden z nich. Snažte se jej rozdmychat a udržet jasný plamen.Na něm se jednou vznesete k Bohu, který řídí všechna slunce a všechny ohně.
Dokud ve vašem nitru září vnitřní slunce, máte otevřenou cestu do království Božího. Necháte-li oheň vyhasnout, zmocní se vašeho nitra říše temnot, chaos a opět nastane „tma nad propastí…“
Meditace:
Svrchovaný Pane Milosrdenství a Lásky,
Zdravíme Tě a klaníme se Tobě.
Jsi Všemocný, Vševědoucí a Všudypřítomný.
Jsi blaho,vědění a štěstí.
Jsi přítomen ve všech duších.
Nechť Tvůj život se stane naším životem.
Amen.
Z knihy Poselství hvězd, Jan Kefer
Přidat komentář