Mír je mostem, po kterém každý přejde, aby tento svět opustil.
200. Lekce z Kurzu zázraků
Neexistuje jiný mír než mír Boží.
1. Již déle nehledej. Jiný mír než mír Boží nenalezneš. Přijmi tento fakt, a ušetříš si tak agonii z dalších ponurých zklamání, bezútěšného zoufalství, mrazivého pocitu beznaděje a pochybností. Již déle nehledej. Kromě Božího míru zde není nic, co bys mohl nalézt, pokud nehledáš utrpení a bolest.
2. K tomuto konečnému bodu musí nakonec dojít každý, aby odložil všechny naděje na to, že lze nalézt štěstí tam, kde žádné není, že je možné být spasen tím, co jen zraňuje, vytvořit mír z chaosu, radost z bolesti a Nebe z pekla. Nepokoušej se už vyhrát skrze prohry, ani zemřít, abys žil. Tím bys jen žádal o porážku.
3. Stejně snadno však můžeš žádat o lásku, štěstí a věčný život v nekončícím míru. Požádej o to, a můžeš pouze získat. Budeš-li žádat o to, co již máš, musíš uspět. Jestliže však požádáš, aby se nepravdivé stalo pravdivým, uspět nemůžeš. Odpusť sám sobě své plané představy, a již nehledej, co nemůžeš nalézt. Mohlo by být něco pošetilejšího, než znovu a znovu hledat peklo, když stačí jen s otevřenýma očima pohlédnout skrze dveře, které se snadno otvírají k uvítání, a zjistit, že Nebe se nachází přímo před tebou?
4. Pojď domů. Nenašel jsi štěstí v neznámých místech a cizích podobách, které pro tebe neměly smysl, i když ses snažil jim smysl dát. Do tohoto světa nepatříš. Jsi zde cizincem. Je ti však dáno, abys nalezl prostředek, s jehož pomocí se tento svět již nebude zdát pro nikoho vězením nebo žalářem.
5. Tam, kde jsi viděl jen okovy a ocelové dveře, je ti dána svoboda. Abys však unikl, musíš změnit své smýšlení o účelu světa. Budeš spoután tak dlouho, dokud neuvidíš svět jako požehnaný, dokud každý nebude osvobozen od tvých chyb a ctěn takový, jaký je. Ty jsi nikoho nevytvořil; sebe sama jsi nevytvořil o nic víc. Když osvobodíš jednoho, druhý bude přijat takový, jaký je.
6. K čemu je odpuštění? Ve skutečnosti nemá žádnou funkci a nic nečiní. Nebe neví nic o odpuštění. Jen v pekle je ho zapotřebí a musí tam plnit mocnou funkci. Není snad únik Bohem milovaného Syna ze zlých snů, které si jen představuje, ale o nichž je přesto přesvědčen, že jsou pravdivé, účelem, který stojí za to? Může snad někdo doufat ve víc, když se zdá, že existuje volba mezi úspěchem a neúspěchem, láskou a strachem?
7. Není jiného míru než míru Božího, protože Bůh má jednoho Syna, který nemůže vytvořit svět odporující Jeho Vůli a své vlastní vůli, jež je s ní totožná. Co by mohl doufat, že v takovém světě nalezne? Svět nemůže být skutečný, protože nikdy nebyl stvořen. Chtěl by snad zde hledat mír? Nebo musí pochopit, že když hledí na svět, svět ho může pouze klamat? Může se však naučit dívat se na něj jinak a nalézt Boží mír.
8. Mír je mostem, po kterém každý přejde, aby tento svět opustil. Mír však začíná tam, kde je svět vnímán jinak, a od tohoto svěžího vnímání vede k bráně Nebes a za ní. Mír je odpověď na konfliktní cíle, nesmyslné cesty, zběsilé a marné hledání, a nesmyslné snahy. Nyní je cesta snadná a mírně se svažuje k mostu, kde v míru Božím spočívá svoboda.
9. Dnes opět neztraťme naši cestu. Kráčíme k Nebesům a cesta je přímá. Pouze pokud se budeme pokoušet bloudit, můžeme se zpozdit a zbytečně plýtvat časem na bezvýznamných trnitých cestách. Jedině Bůh si je jist a povede naše kroky. Neopustí Svého Syna v nouzi ani nedovolí, aby navěky zbloudil ze svého domova. Otec volá; Syn uslyší. A to je vše, co existuje a co se zdá být světem odděleným od Boha, kde jsou těla skutečná.
10. Nastalo ticho. Již déle nehledej. Přišel jsi tam, kde je cesta vystlána listím falešných tužeb, spadaným ze stromů beznaděje, které jsi dříve vyhledával. Toto listí máš pod nohama. Hledíš k Nebesům očima těla, které ti budou sloužit již jen krátce. Konečně si uvědomuješ mír a můžeš cítit jeho něžné objetí, jak obklopuje tvé srdce a mysl útěchou a láskou.
11. Dnes nehledáme modly.V nich nelze nalézt mír. Nám patří Boží mír, a jen ten chceme, a jen ten přijímáme. Mír buď dnes s námi. Nalezli jsme jednoduchou a šťastnou cestu, která nás vyvede ze světa dvojznačnosti a nahradí naše měnící se cíle jediným posláním a osamocené sny společenstvím. Neboť mír, je-li od Boha, znamená sjednocení. Už déle nehledáme. Jsme blízko domova, ke kterému se přibližujeme stále více, kdykoli říkáme:
Neexistuje jiný mír než mír Boží,
a jsem šťastný a vděčný za to, že tomu tak je.
Z Kurzu zázraků, překlad Přemysl PK Nesbit, https://www.facebook.com/
Přidat komentář