Kdo je Jeshua

Rozhovor s Jeshuou, říjen 2002

Kdo jsi, Jeshuo?

Jsem ten, který byl mezi vámi a kterého jste znali jako Ježíš.
Nejsem Ježíš vašich církevních tradic nebo Ježíš vašich náboženských spisů.
Jsem Jeshua-ben-Joseph; žil jsem jako člověk z masa a kostí. Dosáhl jsem před vámi Kristovského vědomí, ale byl jsem podporován silami, které jsou v této chvíli mimo vaši představivost. Můj příchod byl vesmírnou událostí – sám jsem se tomu zpřístupnil.

Nebylo to jednoduché. Neuspěl jsem v mých snahách předat lidem nezměrnost Božské lásky. Existovalo mnoho nedorozumění. Přišel jsem příliš brzy, ale někdo přijít musel. Můj příchod byl jako vhození kamene do velkého rybníku. Všechny ryby se rozprchly a kámen klesl do hloubky. Přesto byla i dlouho poté patrná zčeření hladiny. Dalo by se říci, že druh vědomí, který jsem toužil zprostředkovat, udělal svoji práci poté pod povrchem. Na hladině rybníka byla stálá zčeření. Dobře míněné, avšak zavádějící interpretace těchto zčeření rostly ve vzájemné boje ve jménu Ježíše. Ti, kteří byli dotčeni mou energií, pohnuti impulsem Kristovské energie, tento impuls ve skutečnosti nedokázali začlenit do své duševní a fyzické reality.

Trvalo dlouhý čas, než Kristovské vědomí mohlo vkročit na planetu Zemi. Nyní ale tento čas nastává. A já se vracím a promlouvám skrze mnohé, skrze vše a všechny, kteří mě chtějí slyšet a kteří přišli, aby mě pochopili z tichosti svých srdcí. Nekážu a nesoudím. Má nejupřímnější naděje je mluvit k vám s nekonečnou a nezlomnou přítomností Lásky, která je vám přístupná kdykoli.

Jsem součástí mnohem širšího vědomí, většího bytí, ale já, Jeshua, jsem inkarnovanou částí tohoto bytí (nebo pole vědomí). Nemám příliš rád jméno Ježíš, jelikož ho dostihla zdeformovaná verze toho, co skutečně symbolizuji. „Ježíš“ je vlastněn církevními tradicemi a autoritami. Byl po mnohá staletí tolik formován, aby zapadl do zájmů církevních patriarchů, že obecný obrázek Ježíše je nyní daleko vzdálený tomu, co skutečně reprezentuje, a proto by mě skutečně potěšilo, kdybyste dokázali tento obraz propustit a osvobodit mě z tohoto dědictví.

Jsem Jeshua, člověk z masa a kostí.
Jsem váš přítel a bratr.
Jsem v každém ohledu důvěrně obeznámen s tím, jaké to je, být člověkem.
Jsem učitel a přítel.
Nebojte se mě. Obejměte mě tak, jako objímáte někoho spřízněného.
Jsme rodina.

Jeshua, Ježíš a Kristus

Kristovská energie, kterou vám přicházím nabídnout, pramení z kolektivní energie, která je za světem duality. To znamená, že rozpoznává protiklady dobrého a špatného, světla a tmy, dávání a přijímání jako strany jedné stejné energie. Žít z reality Kristovského vědomí znamená, že není žádný boj s ničím. Je to naprosté přijetí reality. Tato nepřítomnost boje nebo překážky je jeho hlavní charakteristikou. Od Krista (neboli Kristovské energie) poznáváme extrémy všech myšlenek, pocitů a činů jako manifestaci jediné božské energie, nemůže zde být žádná dualita, žádný soud ve způsobu, jak „on“ (Kristovská energie) zakouší realitu.

Dejme příklad. Když Kristus ve vás sleduje ozbrojený konflikt mezi lidmi, jeho srdce pláče za osud poraženého, ale nesoudí. Cítí jeho bolest a ponížení s každou ranou, jeho srdce je naplněno soucitem, ale nesoudí. Dívá se na pachatele, toho se zbraní, toho, který má moc, který způsobuje bolest a cítí…jeho nenávist a hořkost a jeho srdce velmi truchlí, ale nesoudí. Srdce Kristovo objímá celý pohled hlubokým soucitem, avšak bez hodnocení, protože samo na sobě poznalo a zakusilo všechny aspekty bytí. Samo prožilo všechny role pachatele a oběti, pána a otroka a pochopilo, že není nikým z nich,ale tím, co tvoří základ obou. 

Kristovská energie prošla všemi energiemi duality. Sama je identifikována občas s temnotou, občas se světlem, ale přes to všechno něco zůstává stejné. A když rozpozná tuto „totožnost“ ležící vespod všech svých zkušeností, její vědomí získá nový druh jednoty: je „Kristem“. Kristovská energie byla energií, kterou jsem vám přišel nabídnout.

Kým jsem, je skutečně složité vysvětlit. Budu se tudíž snažit rozlišovat mezi třemi „identitami“: Jeshua, Ježíš a Kristus.

Já, jenž nyní hovořím, jsem Jeshua. Byl jsem lidskou bytostí, která ve své inkarnaci na Zemi nesla Kristovskou energii. Tato energie může být také nazývána Kristem.

Ježíš – v mém názvosloví – je jméno pro Božího člověka, který byl výsledkem  přijetí Kristovské energie do duševní a fyzické reality Jeshuy. 

Tato Kristovská energie byla do Jeshuy nalita ze sfér Světla, která je – z vašeho hlediska – umístěna ve vaší budoucnosti. Ježíš byl člověk, který vykonával zázraky a předkládal proroctví. Ježíš byl posel ze sfér světla, který byl ve mně inkarnován. Ve skutečnosti byl mým budoucím já. Ježíš byl, z mé perspektivy – člověka Jeshuy žijícího na Zemi – mým budoucím já, které se stalo jedním s Kristovskou energií. Protože v něm byl Kristus jasně přítomen a byl viditelný mnoha lidem, jevil se jim jako božský.

Já, Jeshua, jsem byl člověkem z masa a kostí. Jedinečným a do jisté míry vykonstruovaným aspektem „výtvoru – Ježíše“ bylo, že jsem dostal své Kristovské já z budoucnosti. Nestal jsem se Kristem na základě své minulosti a tedy zkušeností. Nedosáhl jsem osvícení přirozenou cestou, ale prostřednictvím zásahu tak říkajíc zvenčí, esencí Kristovské energie z budoucnosti. Souhlasil jsem s tím hrát tuhle roli předtím, než jsem započal svůj život na Zemi. Souhlasil jsem s tím být „zastíněn“ přítomností Ježíše jako aktem služby a také proto, že jsem hluboce cítil touhu poznat skutečnost mých nejhlubších potenciálů.

Ježíš, mé budoucí já ze sfér světla, se stal za jedno s Kristovskou energií. Přesto zde na Zemi nereprezentoval veškerou energii Krista, protože tato energie zahrnuje víc než je Ježíš. On je její jednou částí či jednou buňkou.

Kristus či Kristovská energie (je to spíše jako energetické pole než osobní entita) je kolektivní energií, která má mnoho aspektů či „buněk“, které spolupracují takovým způsobem, že fungují jako jeden „organismus“. Všechny buňky do celku jedinečně přispívají a zakouší samy sebe jako jednotlivce a stejně tak jsou tohoto celku součástí. Někdo by mohl nazvat tyto aspekty Kristovské energie anděly či arch-anděly.  Charakteristickým znakem andělů je vědomí individuality stejně jako vysoký stupeň nesobeckosti, která jim umožňuje cítit se zajedno s kolektivními energiemi a být radostně v jejich službách. Pojem (arch)andělé je objasněn v poslední kapitole Série pracovníků světla („Vaše Světelné Já“).

Ježíšova mise na Zemi

Ježíš byl energií z budoucnosti, která přišla lidstvu na Zemi přinést osvícení a poznání. Přišel z jiného světa či dokonce dimenze a vzal sebou vznešenou energii této reality. Když se inkarnoval na Zemi, jeho uvědomění vlastního Vyššího Já zůstalo nedotčené. Díky jeho přítomnosti ve mně, Jeshuovi, jsem si mohl snadno uvědomit pružnost materiálních zákonů a „konat zázraky.“

Důvodem mého příchodu na Zemi, bylo vytvořit otvor či bránu do odlišného stavu vědomí. Chtěl jsem být příkladem možností, které jsou dostupné každé lidské bytosti.

Ve sférách světla, odkud Ježíš přišel, bylo pociťováno, že Země se ubírá směrem, který skončí velkou temnotou a sebe-odcizením pro duše zahrnuté do Zemského experimentu. Bylo rozhodnuto, že bude uvedena do pohybu mocná síla, která jasně ukáže lidským bytostemvolby, jež jsou jim dostupné. Osobností Ježíše jsme chtěli ukázat lidským bytostem zrcadlo a připomenout jim jejich vlastní božský původ a dřímající potenciály, jež v sobě nesou. Potenciály pro mír, svobodu a mistrovství nad sebou samými.

Každá lidská bytost je mistrem svojí vlastní reality. Neustále vytváříte svou vlastní realitu. Jste schopni propustit mizernou či neuspokojující realitu, dovolit Světlu vstoupit a transformovat svůj svět. Člověk je svým vlastním pánem, má však tendence darovat svou sílu vnějším autoritám, které tvrdí, že znají pravdu a že pro něj chtějí to nejlepší. Děje se to v politice, medicíně, vzdělávání a tak dále. I váš „zábavní průmysl“ je plný falešných obrázků o štěstí, úspěchu a kráse, které neslouží nikomu jinému kromě těch, kteří je vytvořili. Přemýšleli jste někdy o tom, kolik peněz je utraceno pouhým vytvářením obrazů? V médiích, v novinách, filmech, rádiích a televizi jsou neustále šířeny obrazy. Odkud tyto obrazy pocházejí? Proč tam jsou? Kdo je vytvořil?

Obrazy jsou prostředky používané pro získání moci nad lidmi. Obrazy mohou učinit lidi podřízenými a oddělenými od svých skutečných potřeb bez použití fyzické síly či násilí. Obrazy mohou přinutit lidi dobrovolně se vzdát jejich vlastní moci a vlastní hodnoty. Klamou vás takovým způsobem, že nepotřebujete být násilně nuceni k ničemu; přijímáte měřítka znázorněná obrazem za vlastní a podle toho pak také jednáte. Tohle je to, co bychom mohli nazvat neviditelnou kontrolou mysli a co je hojně rozšířené mezi vašimi „svobodnými“ západními civilizacemi.

Primární funkcí Světla je přinášet jasnost, uvědomění a transparentnost do neviditelných struktur myšlení a cítění, které formují váš život. Světlo je opakem kontroly mysli. Kam do reality vstoupí Světlo, tam přeruší pouta bezvýznamné síly a moci a rozbourá na nich založenou hierarchii. Nepovolí zneužití moci a osvobozuje lidi od přeludů a iluzí, které jim odebírají sílu pro svobodné rozhodování.
Ježíš byl, v době kdy žil, hrozbou pro vládnoucí pořádek. Tím, co říkal lidem a jenom tím, co vyzařoval, způsobil, že struktury moci byly viděny takové, jaké ve skutečnosti byly.

Role Pracovníka světla, kterou na sebe Ježíš vzal, byla těžká; zvláště pro mě, Jeshuu, lidskou bytost, která souhlasila nést tuto intenzivní, jasnou energii za svého života na Zemi. Já, Jeshua, jsem byl silou Ježíšovy přítomnosti téměř zastíněn, zastíněn přítomností svého budoucího já! Ačkoli mě naplňovala ohromnými vhledy, láskou a inspirací, bylo skutečnou výzvou fyzicky nést či „držet“ jeho energii. Nemohl jsem fakticky jeho energii začlenit do své fyzické bytosti – buňky v mém těle na to ještě „nebyly připraveny“ – a tak se mé tělo nesoucí tyto intenzivní energie Světla na fyzické úrovni vyčerpalo. Bez ohledu na fyzické hledisko zde bylo také duševní břemeno nést Kristovskou energii. Bylo pro mne velmi těžké pozorovat časté nepochopení povahy Kristovské energie, dokonce i mými nejbližšími přáteli či „žáky“. Jako lidská bytost, kterou jsem byl, jsem někdy zoufal a pochyboval o významu cesty, na kterou jsem se vydal. Cítil jsem, že svět není na Kristovskou energii připraven. Cítil jsem, že její podstata nebyla rozpoznána. Ježíš byl ve své době skutečným průkopníkem.

Důsledky Ježíšova příchodu na Zemi

S příchodem Ježíše na Zemi bylo zaseto semínko. Bylo to semínko Kristovské energie. Lidé byli pohnuti tím, co jsem říkal a dělal a nevědomě na úrovni duše skutečně rozpoznávali Kristovskou energii. Hluboko uvnitř jejich duší byla probuzena jejich paměť. Něco bylo zasaženo a uvedeno do pohybu.

Na povrchu, na úrovni, kterou můžeme vidět a cítit ve fyzickém světě, vytvořil můj příchod mnoho rozruchu. Následkem zákonu duality, vytvořilo mocné vlévání Světla silnou reakci z Temnoty. Je to logické. Světlo chce zlomit struktury moci a uvolnit uvězněné energie. Temnota je energií, která chce potlačit a kontrolovat. A tak tyto dvě energie mají opačné zájmy. Kde jedna získá moc, druhá na svou obranu oplatí úder a znovu nastolí rovnováhu. Proto i můj příchod na Zemi zahájil mnoho boje a násilí jako opačnou reakci na Světlo, které jsem šířil.

Pronásledování mých stoupenců, raných Křesťanů, je jedním příkladem této násilné protireakce. Avšak ani sami Křesťané, zakladatelé církve, se taktéž nevyhýbali násilí ve své snaze šířit mé učení. Vzpomeňme si na křížové výpravy a inkvizici. Ve jménu Krista bylo vykonáno mnoho temných, barbarských činů, jak od Křesťanů, tak od ne-Křesťanů.

Mistři Světla, kteří se rozhodli vyslat mě na Zemi jako posla, si byli vědomi faktu, že silná a nebývalá energie Ježíše by mohla vyvolat silné reakce temnoty. Ježíš pronikl do reality země jako kometa. Byl to druh záchranného opatření ze sfér světla, od energií, které byly hluboce odpovědné za Zemi a její obyvatele. Byl to nejzazší pokus odchýlit směr, kterým se Země vydávala, způsob přerušení cyklů ignorantství a ničení, které se znovu a znovu opakovaly.

Výsledky byly nejednoznačné. Na jedné straně vyvolalo Světlo Ježíše mnoho Temnoty (jako protireakci). Na druhé straně byla zaseta semínka Kristovského vědomí v srdcích mnoha lidí. Důležitý důvod pro můj příchod bylo probudit na Zemi duše pracovníků světla. (Pojem pracovník světla si vysvětlíme v dalším poselství). Tyto duše měly být nejcitlivější a nejvnímavější k mé energii, přestože se taktéž mnoho z nich ztratilo v nepochopení a temnotě planety Země. Pracovníci světla jsou ve skutečnosti poslové Světla se stejným posláním, jako měl Ježíš. Rozdíl je v tom, že ve své inkarnaci jsou ve fyzickém těle méně spojeni se svým božským Já, než jak tomu bylo u mě. Jsou více ovlivněni karmickými břemeny a iluzemi života na Zemi. Jsou více připoutáni k minulosti. S vtělením Ježíše se událo něco zvláštního. Ježíš nenesl žádná karmická břemena z minulosti, a proto mohl snáze udržet spojení se svou božskostí. Ocitl se zde poněkud uměle, postava z budoucnosti, která je souběžně zde i tam.

Vědomí bytostí Světla, které se radostně rozhodlo „vložit“ energii Ježíše do pozemské reality, v té době nebylo dokonalé a všeznalé. Každá uvědomělá bytost je neustále v procesu rozvoje a pochopení sebe sama. Mezi lidmi je trvalá víra, že vše je předurčené nějakým božským plánem; za touto vírou je představa dominantního, vševědoucího Boha. Toto tvrzení je klamné. Není zde žádné předurčení vnější silou. Jsou zde pouze možnosti, které jsou výsledkem vnitřních rozhodnutí, která činíte. Můj příchod na Zemi byl založen na rozhodnutí, jež bylo učiněno kolektivní energií Světla, které byl Ježíš součástí. Byla to volba, zahrnující rizika a nepředvídatelný výsledek.

Kolektivní energie Světla, o které hovořím, je andělská říše, která je hluboce spojena s lidstvem a Zemí, jelikož pomohla stvořit člověka a Zemi. Vlastně jste její součástí a nejste od ní vůbec odděleni, ale nyní mluvíme multidimenzionálně, tj. na úrovni vědomí, které je mimo váš lineární rámec času. V jiné dimenzi nebo rámci času jste těmito anděly, kteří tvoří sféry Světla, z které přišel na Zemi Ježíš. (Více najdete v kapitole „Vaše Světelné Já“). Vy – pracovníci světla – jste mnohem více propojeni s „příběhem Ježíše“, s tímto vléváním Kristovské energie na Zemi, než si myslíte. Byla to v jistém měřítku kolektivní snaha, do které jste vy všichni přispěli, a ze které jsem vzešel já Jeshua jako viditelný a fyzický představitel.

Mé poselství bylo, že Kristovská energie je přítomna ve všech lidských bytostech jako semínko. Když ke mně budete vzhlížet jako k nějaké autoritě, toto poselství jste nepochopili.

Přál jsem si a stále si přeji vyzvat vás, abyste věřili  sami sobě a našli pravdu uvnitř svých srdcí a nevěřili na žádnou autoritu mimo vás.

Oficiální Křesťanské vyznání mě, paradoxně, umístilo mimo vaši realitu jako autoritu hodnou uctívání a poslouchání. Tohle je skutečně opak toho, co jsem zamýšlel. Zamýšlel jsem vám ukázat, že vy sami můžete být žijícím Kristem.

Nyní vás žádám, abyste poznali Krista uvnitř sebe a vrátili mi mé lidství.

Jsem Jeshua, člověk z masa a krve a pro všechny z vás skutečný přítel a bratr.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz