K zamyšlení

Život nemá žádné vysvětlení. To je první věc, kterou byste měli o životě vědět. Je zde, je vám k dispozici ve své absolutní nádheře, ale nemá vysvětlení. Život je tajemství, a pokud ho budete chtít vysvětlit, unikne vám. Nikdy ho nevysvětlíte a vaše marná snaha vás zaslepí. Filozofie je nepřítelem života.  Má vysvětlení na všechno; ale nemůže být skutečně živá; nenajdete lidi, kteří jsou víc mrtví než filosofové. Jejich život odezněl, vyzářil, vyvanul, jsou jako mrtvé, nehybné kameny.

Nadělají spoustu hluku, ale v jejich životě chybí hudba. Definice je jako sevřená pěst. Život je jako otevřená dlaň. Když je pěst zavřená, není v ní kousek nebe, není v ní žádný vzduch, žádný prostor k dýchání. Oblohu nemůžete chytit do sevřené pěsti. Je-li dlaň otevřená, obloha je přítomná, je vám k dispozici. Vysvětlovat znamená chytit, sevřít, definovat – avšak život z vaší pěsti vyteče ven.

Dokonce i smích je větší než filozofie. Když se někdo směje, znamená to, že chápe život. Všichni, kdo skutečně vědí, se smějí. Jejich smích je slyšet i po staletích. Buddhové se pořád smějí. Možná je neslyšíte, protože vaše dveře jsou zavřené. Možná se díváte na nějakého buddhu a máte pocit, že je vážný, ale vážnost na něj projektujete vy. Je to vaše vlastní vážnost a Buddhu před sebou používáte jako obrazovku. Proto křesťané tvrdí, že se Ježíš nikdy nesmál. To je naprostá hloupost. Ježíš se smál a smál se tak absolutně, tak úplně, že celá jeho bytost se proměnila v smích – jeho učedníci to však neslyšeli, to je pravda. Zůstali zavření a projektovali na Ježíše svou vlastní vážnost. Byli schopni vidět Ježíše jen na kříži – všichni žijete v takovém utrpení, že jste schopni vidět jen utrpení. Smějící Ježíš se vám nehodí, smějící Ježíš je pro vás cizinec.

Taoisté, Lao-c´a Čuang-c´říkají, že pokud se dovedete smát, pokud váš smích vychází z břicha, až ze samého jádra vaší bytosti, pokud to není jen maska a nátěr – pokud vychází z nejhlubšího centra vaší bytosti, rozlévá se vaším tělem a přetéká do vesmíru – jen takový smích vám přinese záblesk poznání, co je to život. Život je mystérium.

Pro Čuang-c´eho je takový smích modlitbou, neboť nyní konečně přijímáte život a nedychtíte po vysvětlení. Jak byste mohli najít vysvětlení? Jsme součástí života. Jak může nějaká část vysvětlit celek? Jak ho může vidět? Jak ho může pitvat, rozdělovat, zkoumat? Celek tu byl dřív – jak by mohla část předcházet celku?

Vše, co se stalo myšlenkou, je bez života. Myšlenky se zabývají jen smrtí, vždy se zabývají mrtvými věcmi. To je důvod, proč ve vědě není důvod pro pocity. Pocity totiž dávají existenci jiný rozměr, jinou dimenzi, dimenzi života.

Osho, z knihy Prázdný člun