Jak poznáme rozdíl mezi oddaností a závislostí, a to nejen k tobě, ale ke všemu s čím se v životě setkáváme? Rozdíl je tak zřejmý, tak absolutní, že jakmile jednou zažijete oddanost a odevzdání, nikdy si je nespletete se závislostí.
Odevzdání pramení z lásky, závislost ze strachu. Závislost je vztah ve kterém po něčem prahnete, toužíte po tom, máte motiv. Jste kvůli němu ochotni stát se závislými.- závislost je to čím jste ochotni zaplatit. V odevzdání žádná touha není. Odevzdání je čirá radost, důvěra, odevzdání neobsahuje motiv.
Je to jako když se zamilujete. Ve skutečnosti je to přesně tohle: zamilovanost -láska, která nezná hranic, láska naprosto odlišná od vztahu, který běžně nazýváte láskou. Vaše takzvaná láska je jen určitý druh závislosti, jste na osobě, o níž se domníváte, že ji milujete, závislí, protože ji ve skutečnosti nemilujete, jen jste našli někoho, na kom můžete lpět- jinak byste se cítili velmi osamělí. Chcete se vyhnout své osamělosti. Chcete, aby někdo vyplnil černou díru ve vašem nitru, aby vyplnil vaši prázdnotu.
Skutečná láska není únik z osamocení, skutečná láska je přetékající osamocení. Jste ve své samotě tak šťastni, že se o štěstí musíte podělit. Štěstí vždy touží po sdílení.
Odevzdání je nejvyšší forma lásky, nejčistší forma lásky. Necítíte se závislí, protože na ničem nelpíte. Necítíte se závislí, protože odevzdání nepramení z pocitu samoty a prázdnoty. Pokud se odevzdáváte ze samoty a stesku, pak to není odevzdání… je to něco jiného. Odevzdání přijde samo dojde k němu, není to něco, co by vzešlo z vašeho popudu, není to nějaký úkon. Nemůžete to učinit, pokud se o něco takového pokusíte, není to odevzdání. Jste ten, kdo koná – a pokud je zde konající, může si své rozhodnutí vzít za chvíli zpět.
Kniha moudrosti-srdce tibetského buddhismu, Osho
Přidat komentář