Vliv morfogenetického pole na reinkarnaci

Miroslav Zelenka

Všichni jsme v oblasti esoteriky a duchovna obklopeni informacemi a pojmy, jako je karma, životní principy, životní úkol, duše, ego, reinkarnace, morfogenetické pole, DNA, ale není jednoduché se ve změti těchto pojmů vyznat, pochopit jejich vzájemné vztahy a jak to vše funguje. Proto jsem se rozhodl pokusit se vysvětlit, jaký mechanismus vše sjednocuje, jaké jsou vzájemné souvislosti a ještě navíc vysvětlit to tak, aby to bylo srozumitelné co největšímu množství lidí, kteří o takovéto pochopení budou mít zájem.

Jako vždy se jedná o jakýsi model z určitého úhlu pohledu a z určité úrovně poznání. V daném případě se jedná o druhou úroveň poznání. Každý takový model je vždy zjednodušující a tím i do určité míry zkreslující a je potřeba ho tak i chápat a v jednotlivých bodech nezapomínat, že se jedná o popis modelu reality a ne přímo o popis reality. Přesto jsem přesvědčen, že tento model by mohl pomoci pochopit vzájemné souvislosti mezi jednotlivými pojmy a objasnit jak vše v komplexnosti funguje a toto pochopení by mělo pomoci i při orientaci v konkrétních životních situacích a okolnostech. Také doufám, že tento text pomůže porozumět pojmům, jako je ego a duše a jejich vzájemnému vztahu jako relativně samostatných entit.
Pro vysvětlení i poměrně složitějších časových vazeb je nutné začít nějakým konkrétním bodem v časoprostoru v koloběhu reinkarnací a pobytu v bardu mezi životy. Proto jsem si zvolil jeden konkrétní bod v čase, od kterého popis začnu. Jako takový výchozí bod jsem zvolil konec jedné inkarnace, tj. úmrtí lidské bytosti.

Když tělo zemře, tak duše za předpokladu normálního přirozeného vývoje odchází do jiné reality. Vědomí se koncentruje na jinou realitu, která je nazývána astrální realitou nebo bardem, tj. realitou, ve které duše pobývá mezi úmrtím a novým zrozením. Vzhledem ke svým posledním zkušenostem s přisedlíky mám určité pochybnosti, co je minimálně v Česku tím normálním přirozeným vývojem.

Každá bytost v Teoversu má zcela specifický vzor vibrací, který je naprosto charakteristický pro tuto bytost v celém Teoversu. V souvislostech s tímto tématem je bytostí míněna duše. Každé bytosti – duši odpovídá zcela specifické osobní morfogenetické pole (OMP). Pro vysvětlení pojmů morfogenetické pole a OMP doporučuji poslechnout si pořad s názvem “Morfogenetická pole, morfická rezonance, osobní morfogenetické pole” na SVCS nebo si přečíst článek Každý máme své osobní morfogenetické pole.

OMP je pole návyků, které si duše v průběhu mnoha inkarnací sama vytváří svým jednáním a myšlením. Když přechází duše do astrální reality, tak toto OMP zůstává zde ve 3D realitě. OMP nezaniká smrtí. Ostatně nezaniká nikdy nic, protože se vše děje současně. Když tělo zemře a duše odejde nahoru, tak velmi zjednodušeně řečeno osobní morfogenetické pole zůstává ve 3D realitě a v astrální realitě mezi životy má duše astrální osobní morfogenetické pole, které je odlišné od toho ve 3d realitě a ovlivňuje duši v astrální realitě. Protože vše se vším souvisí a vše se ovlivňuje, tak tato dvě odlišná osobní morfogenetická pole se jistým způsobem navzájem ovlivňují.

Když říkám zde ve 3D realitě, tak je to samozřejmě velmi zjednodušující a nepřesné pojmenování. Když duše přechází do astrální reality, což lze formulovat i tak, že vědomí se koncentruje na jinou novou realitu, tak zde získává mnoho informací o svém minulém životě a předchozích inkarnacích a učí se a připravuje se na další inkarnaci. Stále opakuji, že se jedná o silně zjednodušený model. Před vstupem do další inkarnace si vybíráme často s přispěním rádců určitý konkrétní život a určité principy, které si máme prožít a také něco, co bychom mohli nazvat životním úkolem. K tomu si vybíráme vhodné tělo, rodiče a s tím i prostředí, rasu a národ, které jsou vhodné pro splnění našeho úkolu. Z pohledu druhé úrovně poznání si volíme takové prožití principů, abychom se vyvíjeli. Z pohledu třetí úrovně poznání si volíme prožití zkušeností a získání poznání, které jsme prožít a získat chtěli.

Při výběru těla a rodičů se duše pohybuje jakoby poblíž svého těla a dle většinového názoru se ve čtvrtém měsíci prenatálního stavu duše opět zjednodušeně řečeno vtěluje. Duše se před inkarnací očišťuje od svých vzpomínek na minulé životy i na pobyt mezi životy, takže duše vstupuje z určitého zorného úhlu nezatížená vzpomínkami. Tento proces očišťování většinou končí při narození. V okamžiku narození na dítě začne působit OMP na základě rezonance specifického vzoru vibrací duše a OMP všech těch návyků vytvořených předchozími inkarnacemi.

Malé děti, které ještě nejsou zablokované, mají určitý přístup k informačnímu poli, takže zejména ve snech mohou mít zážitky z minulých inkarnací a pokud jsou nepříjemné, což často bývá, tak děti tzv. bez příčiny pláčou. Pokud dítě nemá dostatečnou ochranu, tak toho využívají astrální parazité, kteří pak tuto negativní energii odsávají jako svojí potravu a často také působí tak, aby takovéto sny dětem spoluvytvářely. Proto je důležité v těchto případech vytvářet dětem ochranné vajíčko.

Při nové inkarnaci po narození a částečně již i po početí, působí na bytost opět původní osobní morfogenetické pole (OMP) 3D reality, které je stejné jako při skončení předchozí inkarnace. Opět zdůrazňuji, že se jedná o model reality, který ji nemůže postihnout v celé její komplexnosti. To téměř vždy znamená, že v rámci možností daných geny rodičů a rodu má bytost v nové inkarnaci podobné charakterové vlastnosti, schopnosti a často i určitou podobnost vzhledu. Podoba nemusí být zřetelná, zejména jedná-li se například v předchozí inkarnaci o ženu Eskymáka a v následné inkarnaci o blonďatého seveřana.

Vývojem a tím, jak bytost OMP ovlivňuje svým životem, se toto OMP mění, vyvíjí, ale případně i nemění a tím se mění či nemění i daná bytost. Pokud na sobě bytost pracuje, tak se OMP zlepšuje, pokud se chová neeticky a nemorálně tak se OMP zhoršuje. Pro zjednodušení se v této části vyhnu, co se dá rozumět termínem zlepšení či zhoršení.

Když se bytost znovu narodí, tak vlastnosti OMP přecházejí na ní. S tím přicházejí i karmické vazby a následky, a pokud bude na svých návycích, které jsou součástí jejího OMP bytost pracovat, tak aby se měnily k lepšímu, aby pochopila příčiny karmy, aby ji vyčistila láskou a pomocí jiným bytostem, tak potom se začne měnit OMP a čistit karma.

Vysvětlení působení OMP na naše životy je hypotézou ozřejmující, proč a jak na nás působí naše minulé životy a karmické vazby. Prostřednictvím OMP na nás přecházejí i určité schopnosti, které jsme nabyli v minulých životech, popřípadě nás takto ovlivňují i negativní zkušenosti z minulých životů. OMP nás velmi ovlivňuje včetně i takových aspektů jako je fyzická podoba a sklony k určitému způsobu života. Rovněž určité strachy a fobie se přenášejí prostřednictvím OMP. Dalo by se to také označit jako dispozice, které si duše vytvořila minulými životy. Kromě OMP nás ovlivňují i další aspekty jako jsou genetické vlivy, tedy DNA, kterou jsme si vybrali ke splnění našeho úkolu z genů našich předků, výchova, okolní prostředí a v neposlední řadě i morfogenetické pole rodu, rasy národa a lidstva.

Důležité pro naše životy je to, že OMP není neměnitelné. Jsou to jen určité návyky, které můžeme změnit a vytvořit si nové. Nové návky mohou být návyky neutrálními, návyky špatnými či návyky dobrými. Ovšem to, zda se jedná o návyk dobrý či špatný je vždy hodnocení a může se i velmi lišit podle prostředí, ve kterém žijeme, což vnímáme momentálně o něco ostřeji než dříve, vzhledem ke konfliktům a rozporům jednotlivých kultur a zejména náboženských ideologií. Většinou nebude pro konkrétního člověka problémem chápat, kam zařadit jednotlivé návyky. OMP je však natolik silné, že dokáže překonat místní morfogenetická pole, takže je dotyčný člověk schopen nepřijmout určité místní zvyklosti či přijmout jiné. Zejména je to vidět na tzv. vyšších duších, které nepřijmou pro duši nepřijatelné zvyky místní skupiny lidí, protože nejsou schopny se s nimi ztotožnit či vyrovnat. Například s jistou mírou agresivity či benevolence k působení utrpení druhým bytostem, což jsou fenomény, které lidé kolem ní ani nevnímají nijak negativně. Problémy s tím mívají bytosti, které jsou na Zemi prvně inkarnovány a přišly z vibračně vyšších světů.

Podle mého názoru docela logicky vyplývá, že je vhodné, minimálně v určité fázi života, vědět, jaké jsou naše předchozí inkarnace, co vytvářelo OMP, protože když víme příčiny vzniku určitých návyků – toho co je součástí našeho OMP, tak na nich můžeme podstatně účinněji pracovat a měnit je. Může se jednat o různé bloky na jednotlivých čakrách, fobie či dlouhodobé zdravotní či životní potíže, které byly uloženy do našeho OMP v minulých životech, či přesněji řečeno my jsme si je tam vložili svým jednání a myšlením.

Přijetí tohoto modelu OMP a jeho funkce nám umožní snadněji pochopit, že vše, co se nám v tomto životě děje nejsou náhody či rány osudu, ale že jsme si sami vytvořili OMP, které na nás nyní působí, že je to naše odpovědnost. Dá se tak také pochopit, že to může být jen zdání, že to, co se nám děje je negativní. Také na základě tohoto modelu mnohem lépe jsme schopni pochopit vztah ega a duše a to, že ego není ta součást lidské bytosti, která nese odpovědnost za vše negativní, co činíme a co se nám děje. To duše si vytvořila v předchozích inkarnacích OMP, které nás nyní ovlivňuje i ve více inkarnacích. Naše současné ego je ta část lidské bytosti, která existuje jen v této jediné inkarnaci. Ego si nepřináší karmické závislosti, různé bloky a fobie.

Také na tomto modelu dokážeme lépe pochopit, proč když duše, která byla v předchozích inkarnacích například reptiloidem, nebo přišla z jiné planety, tak má v OMP jiné návyky jako je třeba nedostatek či absence emocí, a proto OMP tuto duši natolik ovlivňuje, že i když je v lidském těle, tak se chová v souladu se svým OMP. Při absolvování dalších několika životů v lidském těle si vytvoří nové lidské návyky a v dalších životech se už bude projevovat jako lidská duše. Přijetím mechanismu přenosu OMP z minulých inkarnací můžeme pochopit, že není logické tvrdit, že s nějakým člověkem v minulé inkarnaci nemáme nic společného. Máme s tou osobností v minulém životě společné právě to, že jsme si v té minulé inkarnaci vytvořili určité návyky a je jen na nás, abychom si je přetvořili k obrazu svému. Vytvořili jsme si v minulých životech i dobré návyky, které není nutné ani vhodné měnit, ale pouze jen vylepšovat. Model vytváření a přenosu OMP je model z druhé úrovně poznání, kde v určité formě existuje něco, co my vnímáme jako lineární či cyklický čas, a proto v tomto pojetí existuje to, co vnímáme jako vývoj.

To, co vnímáme jako karmu, jako karmické vazby, karmické příčiny, lze chápat tak, že se jedná o vliv osobních morfogenetických polí, které jsme si my a ti, s nimiž máme karmické vazby, vytvořili v minulých inkarnacích. Optimální je mít tu schopnost či využít schopnosti někoho jiného a zjistit, co a jak jsme si vytvořili v minulých inkarnacích. Podle mých zkušeností nás někdy i velmi silně ovlivňuje i to, co jsme si vytvořili v OMP i před deseti či patnácti tisíci lety, pokud se nám nepodařilo v průběhu následujících inkarnací tyto negativní návyky, jako je například zablokovaná srdeční čakra, změnit. I návyky, které jsme si vytvořili před patnácti tisíci lety, a přetrvávaly do dnešní doby, je možné změnit, pokud pochopíme mechanismus jejich vzniku a změnit je chceme, a jsme ochotni na tom pracovat. Naším životním úkolem, který jsme si zvolili před vstupem do inkarnace, může být to, jaké a jak máme změnit některé návyky a změnit tak OMP. Případně může být součástí životního úkolu i naše pomoc ostatním změnit své návyky a OMP, či morfogenetické pole určité skupiny lidí či dokonce celého lidstva. Současná doba transformace je právě o tom, jak změnit morfogenetické pole lidstva. Každá lidská bytost změnou svého OMP přispívá ke změně morfogenetického pole své rodiny, rodu, rasy, národa nebo i celého lidstva.

Z pohledu působení OMP v nové inkarnaci je možné se podívat i na fenomén homosexuality.

Při posuzování možnosti homosexuality zřejmě záleží na tom, zda se jedná o vyspělou, tzv. starou duši, která zažila mnoho inkarnací jak v mužském tak ženském těle. Taková duše má v OMP dostatek mužských i ženských návyků a nemá problém i po více životech například v mužském těle být v nové inkarnaci v ženském těle heterosexuální. Pokud se jedná o tzv. mladou duši, která byla delší dobu v těle jednoho pohlaví, tak při následné inkarnaci do opačného pohlaví může mít instinktivně pozitivní sexuální vztah ke stejnému pohlaví vzhledem k dlouhodobým návykům obsaženým v OMP. Je možné, ale nemám v této oblasti žádné zkušenosti ani informace, že v případě lehčího stupně homosexuality a zájmu konkrétní osoby, by se homosexualita dala řešit vhodně prováděnou regresní terapií. Je skutečně možné, že při dostatečné míře chápání podstaty a vlastností OMP by se dalo řešit více různých forem životních a zdravotních potíží.

Vidím jako zajímavou z tohoto pohledu tzv. vstupní analýzu čaker, tj. stav čaker při narození, která zřejmě plně odráží stav čaker při skončení minulé inkarnace a tento stav je uložen v OMP. Zajímavý by nepochybně byl i stav čaker při narození v minulé inkarnaci, pokud jej lze nějakou metodou spolehlivě měřit. Bylo by zajímavé zjistit, zda jsou některé příznaky, které by šly testovat na dálku senzibilně, které jsou příznačné pro homosexuální orientaci.

Z širšího pohledu to lze pochopit i tak, že vše na vše působí v rámci jednoho ohromného vědomí a není tak nutná jedna jediná samo-řiditelná síla, která by tento ohromný “stroj” řídila tak, aby jednotlivá kolečka do sebe zapadala a otáčela se správnou rychlostí harmonickou se sousedními kolečky. Je úžasné pozorovat, jak všechny ty karmické vazby, inkarnace a společné inkarnace všech těch jednotlivých bytostí, všechny možné “náhody” splývají v jeden naprosto perfektní ohromující celek, kde vše je spojeno se vším a všechno vše ostatní ovlivňuje. Jen vzhledem k naší nedostatečné kapacitě mysli, máme pocit, že se něco děje náhodou, omylem, že se někomu něco nepovedlo, že jsou to rány osudu, nebo jen karmické následky bez dalších souvislostí, nebo že nejsme ovlivňováni i budoucností.

Lidé si výrazně snadněji vzpomínají na své předchozí inkarnace, než na život mezi životy v astrální realitě. 3D realita nyní a v předchozích inkarnacích má přibližně shodné pásmo frekvence vibrací, takže si bytost snadněji stahuje informace z informačního pole 3D reality (také můžeme tento proces nazvat vzpomínání) než z informačního pole astrální reality, které má vibrace odlišné. Na informační pole astrální reality se opět snáze nalaďujeme, pokud se v ní pohybujeme. Není ale nemožné se napojit i na informační pole astrální reality a některým lidem se to daří, ale tento jev je obtížnější. Astrální realita má vyšší frekvenci vibrací a logicky je snazší napojit se na nižší frekvenci vibrací než na vyšší. Snazší cestu mají ti, kteří zvládají lucidní snění, protože mají snadnější přístup k astrální realitě.

Z vyšší úrovně poznání nejsou tyto dvě reality takto oddělené a je možné z každé reality přistoupit k informačnímu poli jiné reality. Je to ale těžší a třeba i energeticky náročnější a zvládají to vyšší bytosti.

Stav mysli se smrtí nemění i při přechodu do astrální reality, než dojde k seznámení s informacemi z této reality.

Zvláštní je, že někteří alkoholici v astrální realitě nejsou po smrti spokojeni, protože oni často pili do němoty, aby zapomněli, ale to se v astrální realitě snadno nedá.

Jedna skupina lidí či duší baží po zážitcích. Vše, co si přála a nemohla zažít v naší 3D realitě, se snaží prožít v astrální realitě, ale po čase jí to také přestane zajímat, prostě to zevšední.

Pak jsou tam dvě “lepší” skupiny. Jednu baví tvořit a to je uspokojivý proces na poměrně dlouho, protože tvořit můžeme cokoliv. Nejsou žádné hranice dokonalosti, abychom jako při uspokojování svých tužeb dosáhli všeho. Vždy lze tvořit něco nového.

Další skupina baží po poznání a tam jsou nekonečné možnosti poznání. Nejlepší variantou dle mě je kombinace tvoření a poznání.

https://www.miroslav-zelenka.cz/