Láska je cesta. Avšak cesta bez cíle. Cesta, která nikdy nekončí, je-li ta pravá. Její cíl je obsažen v ní samotné. A v tom, jak se skrze ni člověk proměňuje a prohlubuje. Chce-li člověk růst, chce-li, aby rostla i jeho láska, pak se musí ve jménu prožívané lásky střetat s rozpory a bolestmi v sobě samém, neboť jen tyto rozpory jej a jeho lásku dovedou výš, třeba až k samotnému Bohu. To je ta jediná možná cesta. Člověk, stejně jako láska, roste, přijme-li utrpení. Neboť drásá-li člověka v nitru rozpor, a z něj povstávající utrpení, buduje se jeho síla jako chrám a stejně tak sílí i jeho Láska.
Antonie de Saint Exupéry
Přidat komentář