Většině z nás je jasné, že i to nejdokonalejší zakoupené auto na světě bude vyžadovat údržbu. Z nějakého záhadného důvodu si ale často neuvědomujeme, že i o naše vztahy je třeba se starat tak jako o auto. Nechybí-li nám zdravý rozum, hluboký vztah s jinou bytostí pro nás jistě bude daleko cennější než auto. Je proto poněkud udivující, o kolik více pozornosti lidé věnují péči o „věci“ než o vztahy.
Nejideálnějším způsobem, jak opatrovat vztah, je předávat jej každý den do rukou Božích. Nepředstavujte si ale odevzdání Bohu jako princip, který se obejde bez činů. Příležitostně jsem se ptala lidí: „Modlíte se za to?“ a dostalo se mi odpovědi: „Vím, že je to v rukou Božích.“ Na to jsem se ale neptala! Nechtěla jsem vědět, jestli je to v rukou Božích (koneckonců vše je). Zajímalo mě, jestli to do jeho rukou vložili. Prostřednictvím modlitby zveme Ducha svatého, aby vstoupil do našich myslí a poupravil naše myšlení, abychom netvořili láskyplné výstupy až v nebeských královstvích, ale právě teď a tady, v realitě našich každodenních životů.
Nikdo není dokonalý. Všichni děláme chyby. A v blízkých vztazích jsme přímo předurčeni dopouštět se jich. V podstatě dokud jsme nespatřili stinné stránky druhých, doopravdy je vlastně neznáme. A do doby, než jim temnotu odpustíme, vážně nevíme, co je láska.
Vztahy jsou léčivými chrámy, pokud jim to umožníme. Dvě nevinná dítka Boží se pokouší milovat a chtějí být milována. A to je celá pravda o jakémkoliv vztahu. Chyby druhých jsou místa, kde naráží na zeď, za niž v danou chvíli nedokáží vidět.
Kurz zázraků nám radí, abychom vše, co není láskou, interpretovali jako volání po lásce. Pokud tě odsoudím za chyby, jen je posílím, a to ve tvé i mé mysli. Odpustím-li, dám nám oběma šanci pocítit uzdravující sílu lásky.
Kdo z nás si neodnesl jizvu z bitev lásky? Koho nermoutí spory v lásce? Kdo by netoužil po pohodlí lásky? Přestože všichni opravdu hodně toužíme milovat a být milováni, v tomto poraněném světě to občas bývá velmi obtížné. Ale jediným selháním na poli lásky je, když se jí vzdáme. Zlomené srdce nemusí zahořknout. A když se láska může na chvilku odmlčet, nemůže nikdy skutečně zaniknout.
Drahý Bože,
nechť představuji pro tohoto člověka jedině požehnání
a nechť i on je jen požehnáním pro mě.
Zacel naše zranění
a odstraň překážky, jež nám brání milovat.
Uveď náš vztah do souladu s božským řádem
a pozvedni jej přes všechny zdi, jež nás rozdělují.
Nechť odpuštění čistí
naše srdce i mysl,
abychom spatřovali jen
nevinnost sami v sobě a navzájem.
Kéž má přítomnost v jeho životě
přispěje k jeho štěstí
a poslouží mu na jeho cestě.
Kéž je naše spojení posvátné.
Nechť je v souladu s Tvými záměry, jež máš
s námi a s celým světem.
A nechť přináší radost všemu živému.
Amen.
Marianne Williamson, Od slz k vítězství
Foto: Shutterstock
Přidat komentář