Popeleční středa

Mluvíme-li dnes o Velikonocích, většina z nás si tyto svátky spojí s jejich křesťanským obsahem.
V nejstarších dobách však bylo vnímání dnešních Velikonoc spojeno s přírodními jevy a cykly. Vítání jara se tak bývalo spjato se vznikem a uctíváním kultu slunce, vítáním světla a tepla, které přicházelo po dlouhém chladném zimním období. Předávané zkušenosti předků pak pomáhaly alespoň zčásti předvídat chování všemocné matky živitelky přírody. Právě v tomto období kolem Jarní rovnodennosti totiž začíná nový vegetační cyklus přírody.Příprava na Velikonoce začíná dobou postní. Prvním dnem čtyřicet dní trvajícího půstu je POPELEČNÍ STŘEDA. V tento den přicházeli lidé do kostela k přijetí popelce, křížku vyznačeného na čele popelem ze spálených vysvěcených kočiček z minulého roku. Toto značení bylo doprovázeno slovy: „PRACH JSI A V PRACH SE NAVRÁTÍŠ.“ Popeleční středa byla tedy jakýmsi zastavením v koloběhu roku, připomenutím vlastní smrtelnosti. Připomínala také důležitost přípravy na smrt. V tento den začíná čtyřiceti-denní období půstu. Tento půst není jen jakýmsi formálním rituálem, ale například i z pohledu tradiční čínské medicíny důležitou očistou těla. Tak, jako se ze spíží domovů vymetaly drobečky, špína a pavučiny, aby se vytvořil čistý prostor pro novou úrodu, tak i lidské tělo potřebuje očistu. Tento půst je tedy dobrou příležitostí praktikovat dobrovolnou skromnost, která je jedním ze způsobů, jak posílit vnitřní vědomí toho, že vím, že/kdy mám dost. Je to jeden z pilířů štěstí v životě.

Popeleční středa spadá letošní rok na 14.2.2024.