Můžeme kolem sebe cítit stále se měnící vlny,
dýchat být uvolnění.
Můžeme dlít ve věčné přítomnosti,
která tvoří pevný bod.
Můžeme se naučit vnímat věci tak,
že jsme tu doma, ať se děje cokoliv.
„A teď už jsme připraveni se podívat
na něco velmi zvláštního.
Je to kačer, který pluje oceánem
nezasažen vlnobitím,
neboť se uhnízdil v neustálých proměnách hladiny.
Celý Atlantik se dnes mocně vzdouvá
a on k tomu všemu patří.
Zatímco se oceán dme, může si tu odpočívat,
protože v něm dlí.
Zřejmě nemá potuchy,
jak je oceán obrovský.
Nevíš to ani ty.
Ale uvědomuje si jej.
„A co že to vlastně dělá?“ ptám se vás.
Hoví si tu.
Spočívá v bezprostředním,
jako by šlo o nekonečno – jímž také je.
Jak je to s vámi?
Donald C. Babcock
Přidat komentář