Slunce dnes vstoupilo do Vah. Třetí v pořadí, za Merkurem a Venuší, kteří přestoupili už minulý týden. Přizpůsobivá energie dotahování a dojezdu, energie plného nasazení v pracovité Panně se postupně přelévá do kardinálního vzdušného znamení Vah. Každé kardinální znamení otevírá novou fázi cyklického vývoje a Váhy tak činí v mentální rovině koncepčního myšlení, rozumového rozvažování a strategického plánování.
Primárním úkolem Vah je spojování dosud individuálních, často protikladných principů, vyvažování neharmonických projevů, uhlazování konfliktních situací cestou hledání oboustranně přijatelného kompromisu. Váhy budují kulturní a estetickou nadstavbu nad rovinou uspokojení základních životních potřeb. Váhy kultivují všechny druhy vztahování se člověka k člověku, učí nás spolupráci a vědomí sounáležitosti. Ve chvíli, kdy je zajištěno prosté přežití, přicházejí Váhy, aby náš svět odlehčily, ozdobily a pozvedly našeho ducha nad upocenou dřinu a rutinu, vnesly do života lehkost, krásu, eleganci, grácii a umění.
Tolik teorie. A teď, co to znamená v praxi a v každodenní realitě. Jaké výzvy následující období přináší?
Na jedné straně můžeme očekávat oživení společenského života, potřebu nacházet styčné body s lidmi kolem nás a komunikovat nejen v rovině praktické organizace, ale jen tak, pro potěšení z umění rozhovoru. Zatoužíme vymanit se z každodenních povinností a vplout do prostoru decentního luxusu, do tlumeně nasvícených pasáží divadel či opery, do kulturních sálů výstav a třpytivého světa plesů – Popelka se převléká z tepláků do malých černých, jednoduché perly a vyráží na odpolední koktejl. Pozornost se odpoutá od makro záběru toho svinstva tady na podlaze katedrály a vzhlédne k odvážným liniím architektonického řešení velkolepé stavby. Přecházíme z tréninkové fáze pilování technických detailů do okamžiku, kdy krasobruslařská dvojice v třpytivých dresech za zvuků symfonického orchestru nonšalantně vjíždí na ledovou plochu a s lehkostí zahajuje své vystoupení. Při pohledu na podzimní zahradu nás přestane zajímat, že je potřeba ostříhat levanduli a přesadit muškáty, místo toho se zanoříme do úchvatné kombinace podzimních barev a oceníme tu neuvěřitelnou krásu.
To je líc. Každá mince má však i svůj rub, a kdo jiný by to měl vědět lépe než Váhy? Jestliže vyslovím A, musím nutně říct i B.
Jak moc nahlas se můžeme zasmát, aby bylo vidět, že jsme veselí a přátelští, ale nikoliv burani a hulváti? Co si máme obléci na vernisáž, abychom dali najevo, že si vážíme pozvání, ale nechceme vyčnívat z davu ve večerní róbě? A máme se po rozvodu svých kamarádů přátelit spíš s ní nebo s ním – být zadobře s oběma, zdá se, není možné! Kde je hranice? Kde přesně je ta míra? Kam až zajít a kde už je to moc? Jak najít rovnováhu? Kriste Pane, muka společenského chování a úzkost ze selhání v pravidlech etikety, čirá hrůza z faux pas v mezilidských vztazích a pekelná muka formálních nedostatků! Vítejte v čase Vah!
Sami vidíte, že Váhy nemají lehký život. Představte si, že jdete po provaze nad propastí, držíte rovnováhu a musíte se strašně soustředit, protože jediný chybný krok vás pošle volným pádem do hlubin společenského znemožnění … nebo aspoň tak to Vahám připadá. Vypětí nutné k nepolevující koncentraci je nesmírně vyčerpávající. Na každém kroku číhá nebezpečí přešlapu. Nutně se musí vynořit otázka, proč to Váhy vlastně dělají, proč se tak týrají, proč se na to nevykašlou? Jestliže jedním ze základních principů Vah je vztahování se k druhým, motivem jejich chování je snaha s každým vyjít. Zalíbit se, být oblíbený a populární, zkrátka obecně přijímaný. Jenže jak říkala už moje babička, „není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem“. Kromě Vah, chtělo by se dodat. Ale ne, ani Váhy to nejsou. Hrozná myšlenka. Vynaložíte tolik úsilí a stejně se najde někdo, kdo si o vás pomyslí, že jste debil, co? Takže znovu, proč to Váhy dělají?
Váhy jsou typicky párové znamení a potřebují protějšek v každém okamžiku. Život ve dvou je pro ně mnohem pohodlnější, snesitelnější, příjemnější, ať už se bavíme o profesní spolupráci, o trávení volného času (StarDance začíná za pár a hádejte, proč tahle soutěž nestartuje v Beranu?!) či o životě jako takovém. Mají si s kým povídat, mají se o koho opřít, nemusí se rozhodovat samy za sebe! Váhy samy vyjmenují spoustu důvodů, proč tomu tak je a co všechno to v důsledku znamená. Například nemohou jít do společnosti bez partnera, protože všichni ostatní tam budou s manželem a jak by to vypadalo. Nemohou jet na dovolenou bez kamarádky, protože by každý hned viděl, že žádnou nemají. To, co vám Váhy možná neřeknou, je, že od existence partnera odvozují svou vlastní hodnotu. Jako by samy o sobě neznamenaly nic, teprve ve chvíli, kdy po jejich boku stojí dokonalý úspěšný muž, nádherná kultivovaná žena, teprve pak jsou někým!
A tak Váhy hledají a vybírají, neustále hodnotí a přehodnocují, počítají, co by to dalo žít s tímhle anebo s tamtím, jestli se to vyplatí, a tak vůbec … a znovu upozorňuji, že se vždy bavíme o čistém archetypu a tím není nikdo z nás, takže chápu, že i Váhy mají city a mohou se zamilovat, byť nikdy tak bezhlavě jako někteří jiní, vždycky si dokáží uchovat rozum a rozvahu. Sledují, hodnotí, přemýšlí, zvažují, kombinují a plánují. Pozorují všechny kolem sebe a zařazují je do svého mentálního schématu ne nepodobnému kastovnímu systému: Váhy velmi dobře ví, kdo stojí výš, kdo níž a s kým jsou tak nějak na stejno, ať už společensky, kulturně, vzděláním, vzhledem, finančním zázemím či v jakémkoliv jiném ohledu. A zohlednit je potřeba všechny aspekty. Díky této nesmírné kritičnosti kladou nesmírný důraz na to, aby samy byly po všech stránkách dokonalé, protože podle sebe soudím tebe, a Váhy tak nějak předpokládají, že v tomhle hodnotícím režimu jedeme všichni a že i ony jsou subjektem přísného zkoumání a klasifikace. Šílená dřina, a přitom se musíte tvářit, že to nic, všechno jde tak samo …
Váhy tohle žijí kontinuálně po celý život a nás ostatní tahle zkušenost čeká minimálně po dobu jednoho měsíce. Dokonce i ty z nás, kdo milují provokaci, formu s oblibou narušují, s potěšením pochodují kolem se vztyčeným prostředníčkem a neustálé snaze Vah o precizní balanc se vysmívají.
Vtípkem osudu je samozřejmě i skutečnost, že všechny planety, které letos do Vah postupně vcházejí, bezprostředně po svém entrée naváží opozici s Chironem v Beranu, jehož úkolem – jak jsme tu mnohokrát zmiňovali – je posílit naši autenticitu. Autenticitu? Ve Vahách? To nemůžete myslet vážně?! Doménou Vah je absolutní dokonalost formy, byly to Váhy, kdo lidstvu představil koncept Potěmkinovy vesnice, a teď najednou konfrontace s autenticitou? Proboha ne! Dále pak, jen co se vypořádáme se skandálním odhalením osobních „nedostatků“, přesněji řečeno bolestí, kontaktem s tím takzvaným učitelem v Beranu, postoupí planety ve Vahách do kvadrátu k ose lunárních uzlů (ještě stále rozepřené mezi Kozorohem a Rakem) a my budeme znovu nuceni konfrontovat nové, ne zcela vítané poznání ohledně svých skutečných potřeb a kvalit, tentokrát ve prospěch zásadního osobního vývoje. Ve finále pak už jen po jednom kvadrát k Plutu a máme to za sebou. Jak vidíte, nuda to nebude!
Všechno nejlepší k narozeninám, milé Váhy!
Klára Koničarová, www. astropsychologie.cz
Přidat komentář